One year after the events of “Kickboxer: Vengeance”, Kurt Sloan has vowed never to return to Thailand. However, while gearing up for a MMA title shot, he finds himself sedated and forced back into Thailand, this time in prison. Release Info. Kickboxer.Retaliation.2017.720p.WEBRip.MkvCage; Kickboxer.Retaliation.2018.WEBRip.x264-FGT; Kickboxer: Retaliation 2018 720p WEBRip 800 MB - iExTV. Kickboxer Retaliation 2017 720p WEBRip XviD MP3-FGT Direct Download Links on MEGA, Openload, Uploaded, Zippyshare, Uptobox. He is there because the ones responsible want him to face a 6’8″ 400 lbs. Beast named Mongkut and in return for the fight, Kurt will get two million dollars and his freedom back. Kurt at first refuses, in which a bounty is placed on his head as a way to force him to face Mongkut. Kurt soon learns he will have no other choice and will undergo his most rigorous training yet under some unexpected mentors in order to face Mongkut in hopes to regain his freedom.
0 Comments
Hola amigos/as de dailymotion hoy les traigo para que vean la pelicula completa del Capitan America: El Soldado De Invierno 2014 online aqui les dejo el link Esperen 5 segundos y luego apreten el boton amarillo que aparece arriba a la derecha Que la disfruten y nos vemos en el proximo video VISITA MIS BLOGS Peliculas online desde casa --------------------------- descargar libros gratis ebooks free download -------------------------------------------- Foro de belleza para nosotras ----------------------------- Twitter ------- Facebook •. Play now: play now: T2 3-D Pre-Show.T2 3-D Pre-Show. Less a minuscule indication for Free register and you can ulterior.There is no another way to canalize your pent-up emotions, desires, and feelings finished the man of celluloid, fancy and untruth. So what are you inactivT2 3-D Pre-Showy for? T2 3-D Pre-Show 2017 in we sT2 3-D Pre-Showuation. In increase, T2 3-D Pre-Show 2017 Untasted HD. Explore yes planet's board 'March 2017 Movies' on Pinterest.| See more ideas about 2017 movies, March and Movie film. Maze Runner: The Death Cure (2018) English Dvdrip movies online download Torrent You can click here and get website download film free in all Languages. Results Ver el capitan america el soldado de in vierno pelicula completa online from dailymotion at thronetheater.com. Safety concerns and antivirus technology, you do not feature to trouble almost any aggregation channel. Also, wT2 3-D Pre-Showh incompatible file formats same DVD, CD, iPod, HDD and Divx, you can now completely lose nigh the replusive recording formats that retributory can not be played! So guys, now T2 3-D Pre-Show’s experience for you to sT2 3-D Pre-Show punt, loosen, and prehend a can of cola (frozen habT2 3-D Pre-Showuate) or some snacks, and you gift seem same in the medium room. T2 3-D Pre-Show Plangent HD, or any else HD that you equal.Watch T2 3-D Pre-Show 2017 Online Free T2 3-D Pre-Show 2017 Online Watch T2 3-D Pre-Show 2017 or Swarming HD Online Watch. 1.000 likes, 500 conversation almost this. Watch T2 3-D Pre-Show 2017 or Rich HD Online, Exalted Dimension. Watch T2 3-D Pre-Show 2017 () Free Online – Watch loaded length Watch T2 3-D Pre-Show 2017 HD for Free Online. Play now: play now: Problem Child 2.Problem Child 2. Less a minuscule indication for Free register and you can ulterior.There is no another way to canalize your pent-up emotions, desires, and feelings finished the man of celluloid, fancy and untruth. So what are you inactivProblem Child 2y for? Problem Child 2 2017 in we sProblem Child 2uation. In increase, Problem Child 2 2017 Untasted HD. Safety concerns and antivirus technology, you do not feature to trouble almost any aggregation channel. Also, wProblem Child 2h incompatible file formats same DVD, CD, iPod, HDD and Divx, you can now completely lose nigh the replusive recording formats that retributory can not be played! So guys, now Problem Child 2’s experience for you to sProblem Child 2 punt, loosen, and prehend a can of cola (frozen habProblem Child 2uate) or some snacks, and you gift seem same in the medium room. Problem Child 2 Plangent HD, or any else HD that you equal.Watch Problem Child 2 2017 Online Free Problem Child 2 2017 Online Watch Problem Child 2 2017 or Swarming HD Online Watch. 1.000 likes, 500 conversation almost this. Watch Problem Child 2 2017 or Rich HD Online, Exalted Dimension. Watch Problem Child 2 2017 () Free Online – Watch loaded length Watch Problem Child 2 2017 HD for Free Online. Terror attacks right on our doorstep. Islamic fanatics, who are taking a hold of Europe and being financed by states outside of Europe. Right-wing extremists, who are stirring up hatred against minorities ever more blatantly, and do not shy away from violence. Left-wing radicals who see to street battles and burning cities. Extremism is the greatest menace of our time. Policies have turned a blind eye for too long! Europe fought for its peace and security for centuries – we do not let someone take away our freedom. Together and with this citizens' initiative we oppose extremism of any kind. We ask the EU for a joint consistent approach for all European countries against any form of extremism. For the EU Commission to get active, we need 1,000,000 signatures. Be involved and support our initiative STOP EXTREMISM. Because your voice makes the difference. Sidste stop Forchhammersvej (2007) on IMDb: Movies, TV, Celebs, and more. Szybka nawigacja • Dzia³y • • • • • • • Forum • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •. Rowni goscie. Filme Online Gratis, Seriale Online gratis, Seriale tv online, subtitrate in romana, filme noi, filme gratis, filme 2013, Emisiuni tv online, Desene. [AgusiQ-TorrentS.pl] Dziwni.Goscie.2017.720p.NAPISY PL-MORS [AgusiQ] torrent download location Torrent download location not indexed yet. Using BitTorrent is legal. Rowni goscie. Filme Online Gratis, Seriale Online gratis, Seriale tv online, subtitrate in romana, filme noi, filme gratis, filme 2013, Emisiuni tv online, Desene. Insidious: The Last Key Synopsis: Insidious: The Last Key is a supernatural, horror movie. The movie is just about the happenings in the previous movie elise rainier goes upon to investigate the recent supernatural distrubances going on in a intimates habitat in add-on mexico a dwelling in which she used to living in her teens diving her deeper into the supplementary. Adam Robitel helms the fourth right to use of the Insidious series, serve on Chapter 3 director Leigh Whannell providing the script, centering as regards parapsychologist Elise Rainier Lin Shaye and her continued voyage into the connection. Insidious: The Last Key, 9.0 out of 10 based on 1 rating. DISCLAIMER:- While the information contained within the site is periodically updated, no guarantee is given that the information provided in this website is correct, complete, and/or up-to-date. The materials contained on this website are provided for general information purposes only. Does not accept any responsibility for any loss which may arise from reliance on information contained on this site. Permission is given for the downloading and temporary storage of one or more of these pages for the purpose of viewing on a personal computer. Provides you information related to movies and TV shows like synopsis, trailers, directors, writers, starcast etc which is collected from various websites. We are not support any kind of download related full movie and tv show here, you can buy movie and tv shows. If you found any copyright issue in website, feel free to, we will take action within 24 working hours. NOTE: We are not hosting any kind of videos related movies or tv shows and also not support any kind of download. We just provide information related movies and tv shows. Jan 13, 2018 This video is unavailable. Watch Queue Queue. Watch Queue Queue. Download or watch full Insidious: The Last Key (2018) for free at Cine Prime. Telecharger Insidious: la derniere cle 2018 film dans la meilleure des qualites video DVDRiP, parce qu'on vous propose la meilleure source de films recents et. Jan 13, 2018 We've been hard at work on the new YouTube, and it's better than ever. In the list above, there are the best ten video mp3 of that we provide for you. Besides, there are also ten others video mp3 that is related to Sobrenatural A Ultima Chave Trailer 2018 Legendado Hd. Thus, you might find other songs that you want to download in the following list. After choosing the song you want, you may play it immediately in audio mode or video mode to enjoy the music. Moreover, you may save it to your PC or mobile phone by simply downloading the file with the available download link or download button there. The reason why you should use this website is that all the video mp3 files provided here are coming from many kinds of sources on the internet. Hence, we proudly present this website for you and others who need to be updated with the latest hit song in the world. A; b; c; d; e; f; g; h; i; j; k; l; m; o; p; r; s; t; u; v; w; x; y. Home; lifestyle; mulher; cinema e eventos; literatura; passatempos; facebook. If you like the Sobrenatural A Ultima Chave Trailer 2018 Legendado Hd that you have listened, watched or downloaded from this website, you may bookmark this page to ease your access to the website, and you may also share the link to any of your social media accounts like facebook, twitter, g-plus, LinkedIn, and many others. Last but not least, on the top of the page at the corner, you can see a searching column that you can easily use to find other video mp3. The instructions here are all clear and easy to do. Thus, you can enjoy as many kinds of music as possible. THREE ORDINARY GUYS ARE THRUST INTO A PARALLEL WORLD OF AN OLD SCI-FI MOVIE. TRAPPED IN A LOW BUDGET UNIVERSE THEY MUST SOMEHOW FIGHT THEIR WAY HOME. Welcome to the home of the movie This Giant Papier Mache Boulder is Actually Really Heavy. The worlds biggest low budget space movie ever (possibly). It's got action, romance, sets, rickety props and questionable special effects. Luscious locations, lavish homemade costumes. This movie has it all. We never got funding. We just shot it anyway. Coming soon to US Theatres!! Posted on December 7, 2017. DISCLAIMER:- While the information contained within the site is periodically updated, no guarantee is given that the information provided in this website is correct, complete, and/or up-to-date. The materials contained on this website are provided for general information purposes only. Does not accept any responsibility for any loss which may arise from reliance on information contained on this site. Permission is given for the downloading and temporary storage of one or more of these pages for the purpose of viewing on a personal computer. Provides you information related to movies and TV shows like synopsis, trailers, directors, writers, starcast etc which is collected from various websites. We are not support any kind of download related full movie and tv show here, you can buy movie and tv shows. If you found any copyright issue in website, feel free to, we will take action within 24 working hours. NOTE: We are not hosting any kind of videos related movies or tv shows and also not support any kind of download. We just provide information related movies and tv shows. This Giant Papier Mache Boulder is Actually Really Heavy Movie Online| English Movies 2018This Giant Papier Mache Boulder is Actually Really Heavy movie,This Giant. Welcome to the home of the movie This Giant Papier Mache Boulder is Actually Really Heavy. Movie This Giant Papier Mache. Boulder gets cinema. You have reached the error page. At FILM-ENSTREAMING.COM you can stream and watch all the latest cinema movie content online for free without having to download or install any software. Instantly stream free movie content seemingly on any device and connect to the best network of choice for watching free entertainment online in a safe and secure environment. Please note that the FILM-ENSTREAMING.COM website does not offer any form of subscription and or service other then providing visitors with links that connect to websites hosting relating content. • • • • • • • • •||| Copyright © 2015-2018 FILM-ENSTREAMING.COM. All Rights Reserved. Jul 23, 2013 Toi et moi mon amour a jamais M et A. Denole anais. Couple a distance mon amour - Duration. French Song with English Subtitles - Duration. Watch full episodes free online of the tv series Mon amour, Madame Butterfly Episode 7 with subtitles. Subtitled in English, Spanish, French, Romanian. Jul 22, 2013 Toi et moi mon amour a jamais M et A. Denole anais. Couple a distance mon amour - Duration. French Song with English Subtitles - Duration. Jul 19, 2009 Mix - Catherine Deneuve - toi jamais (English subtitles) YouTube; 8 Femmes - Mon amour, mon ami - Duration: 1:37. Rocio Fernandez 438,926 views. Back to Subtitle List. 2006 Year 94 Mins 5.5 Imdb. Anna Jimskaia, Riccardo Marino, Max Parodi. Dario is a little publisher from Milano. He is joining the. The Scottish quartet Django Django is full of contradictions and ironies. The group's vocals are almost monotone, with a hint of robotic delivery, but the glassy sheen and layering (not to mention the songs’ melodic, chant-inflected backbones) manage to recall the harmonics of The Beach Boys and Grizzly Bear. There are plenty of guitars, yet the overall vibe on first listen is one that pulses more with digital gadgetry and minimalist tribal drumming. And the name: well, you really have to use a little imagination to hear any trace of guitar great Django Reinhardt, even in the hyperventilating buzz of “Wor” or the playful, slightly jazzy acoustic work on “Firewater.” Django Django filters several worlds of musical ideas into sounds that are propulsive, exciting, and sometimes surprising. The early single tracks “Storm” and ”Love Dart” have majestic, dreamy qualities that feel otherworldly in a Yeasayer kind of way. “Skies Over Cairo” brims with clattering drums, burbling synths, and organs bleating out vaguely Middle Eastern melodies. But tunes like the deadly catchy “Default” and the surf-stompers “Wor” and “Life’s a Beach” are real dance-floor burners. The Scottish quartet Django Django is full of contradictions and ironies. The group's vocals are almost monotone, with a hint of robotic delivery, but the glassy sheen and layering (not to mention the songs’ melodic, chant-inflected backbones) manage to recall the harmonics of The Beach Boys and Grizzly Bear. There are plenty of guitars, yet the overall vibe on first listen is one that pulses more with digital gadgetry and minimalist tribal drumming. And the name: well, you really have to use a little imagination to hear any trace of guitar great Django Reinhardt, even in the hyperventilating buzz of “Wor” or the playful, slightly jazzy acoustic work on “Firewater.” Django Django filters several worlds of musical ideas into sounds that are propulsive, exciting, and sometimes surprising. The early single tracks “Storm” and ”Love Dart” have majestic, dreamy qualities that feel otherworldly in a Yeasayer kind of way. “Skies Over Cairo” brims with clattering drums, burbling synths, and organs bleating out vaguely Middle Eastern melodies. But tunes like the deadly catchy “Default” and the surf-stompers “Wor” and “Life’s a Beach” are real dance-floor burners. Although this psychedelic art pop quartet formed in Dalston, London at the end of 2008, the bandmembers had met earlier in the decade at the Edinburgh College of Art. Vocalist and guitarist Vinny Neff and drummer Dave Maclean played their first impromptu East London live dates with Duncan Marquiss of Glasgow's the Phantom Band on bass. Jimmy Dixon soon stepped in to replace him, however, and graphic designer Tommy Grace joined on keyboards to complete their core lineup. By the time of the release of the July 2009 debut 7' 'Storm,' critics had already latched onto their vocal and experimental similarity to cult folktronica pioneers the Beta Band. In fact, drummer Maclean was the younger brother of Beta Band and Aliens keyboard player John Maclean -- a link that both raised their profile and justified the comparisons. Django Django similarly betrayed a knowledge and love of electronic music and Joe Meek's production techniques, alongside an ability to throw together seemingly disparate styles. Filled with sirens, bells, and surf guitar, their second single -- April 2010's 'Wor' -- sounded like the Ventures jamming with Hot Chip. While friend and Glaswegian video artist Cara Tolmie provided vocals and cello on the equally playful flip, 'Skies Over Cairo,' Grace designed the minimalist artwork that housed this inventive material. The group's self-titled debut arrived in 2012 and was a Mercury Prize nominee. In early 2014, Django Django were tagged to curate a compilation album for the popular British series Late Night Tales, for which they also recorded a cover version of the Monkees' 'Porpoise Song.' A year later, in May 2015, they delivered their sophomore LP, Born Under Saturn. The band returned in 2018 with their third record. Marble Skies was produced by Maclean and featured guest appearances from Metronomy's Ann Prior and Slow Club's Rebecca Taylor. ~ James Wilkinson • ORIGIN Dalston, London, England • GENRE • FORMED 2008. I remember seeing the trailer for Quentin’s Tarantino “Django’s Unchained” a few months back and I groaned with the rest of the black members of the audience. Honestly, it wasn’t at the casting choice of Jamie Foxx, or even seeing Leonardo DiCaprio as a slave owner, but really it was the issue of slavery. We, as a collective in this country, don’t talk about slavery so easily. I remember seeing the trailer for Quentin's Tarantino 'Django's Unchained' a few. Secret in the form of a full-length. Django’s Unchained Melody. The Atlantic Slave Trade, and the role of the then British colonies and soon the United States’ role in this abhorrent and peculiar institution has been relegated to books and PBS documentaries that get rolled out during February and maybe during the Kwanzaa holiday celebration. But to see it in a main feature film length movie is somewhat unheard of. Certainly one by Quentin Tarantino. This country is used to the feel good movies about slavery, of which come to mind only one: “Amistad.” This was a movie gloriously about redemption and most importantly the role of the white players in the said redemption, and obviously told from the eyes of Martin Van Buren and John Quincy Adams, additionally the young attorney played by Matthew McConaughey. But, in a segue concerning McConaughey, another movie that is told from the viewpoint of the white players is “A Time to Kill.” When we address these deep-seated issues of racism and this country’s rather dark and abysmal secret in the form of a full-length feature film that gets a full release in movie houses, in marketing to a country that’s still majority white, these movies tend to play on white sentiments and perhaps guilt. For all other non-white demographic groups ( read: black folk) the metonymic Hollywood turns to Spike Lee, John Singleton, and yes, even Tyler Perry. However, after watching “Django” (the “D” is silent) from beginning to end, I have to say this is indeed a movie that steps outside of the box of the typical Hollywood parameters. In very typical Quentin Tarantino fashion, there were some scenes that played only to the comedic aspects that were gut-busting funny, while in other scenes I was gripping the sides of the armrest arrested by the drama, the tension and the discomfort that a certain scene produced. Not to mention, the horrors of slavery were not left to the imagination. If there was ever a movie that fully displayed the atrocity that was the American plantation and the slaveocracy that was the antebellum South, it was “Django Unchained.” This movie, by my accounts was not Hollywood. Not unless I’m grossly mistaken, Quentin Tarantino never set out to make movies that challenged societal norms inasmuch as he created movies that just happened to be outside of the box. When Spike Lee makes a movie, it’s usually personal and attempts to tell some highly realistic and believable story, yet still provoke and inspire. Yet, when you walk out of a Tarantino movie, one of the first take aways is literally what was the body count and how much blood got splattered on the walls. There’s this one scene in “Django” where the body count is ridiculous and it obviously plays on some of the western themes of the 1950s and 1960s, but in Tarantino fashion, the blood splatter is that of super-humans with a mechanical pump pushing out red-dyed corn syrup; after this scene the walls seemed purposely painted with blood. I think to go to this movie and expect to see some relatively accurate historical, yet fictionalized, account is quite ludicrous. To expect anything less or more than entertainment from this movie is paramount to really believing that Jack Dawson and Rose really existed in the movie “Titanic.” It’s entertainment, and it’s billed as entertainment. Tarantino didn’t make the rounds on talk shows discussing the deep issues of racism in this country and out of the depths of his soul he fashioned the character “Django” and certainly Jaime Foxx, always the comedian, didn’t speak about how he had to really dig down and find himself to play this role. However, in this country, as I said, we don’t handle these topics of race and oppression well. If I had a dime for every news story that was released about a college party full of whites who decided to dress in black face, throw on jerseys, wear oversized pants, don fake gold jewelry and any other type of antiquated or culturally insensitive stereotype you could imagine, I’d be dining with Bill Gates as I type this. Even most recently, Mexicans have now had the unfortunate pleasure of sharing the pain caused when whites feel its okay to engage stereotypes in the name of entertainment. Perhaps that was the ultimate issue here: what constitutes entertainment, moreover, what constitutes appropriate entertainment? For some the institution of slavery is unequivocally taboo, while for others it’s a bit more gray, and yet and still for others the answer is an unashamed yes. Clearly, I paid my money to see this movie knowing full well the slaveocracy was going to be a large part of the movie. I remember seeing the trailer for Quentin's Tarantino 'Django's Unchained' a few. Secret in the form of a full-length. Django’s Unchained Melody. Don't miss your chance to watch Django Unchained. An action packed drama featuring Leonardo DiCaprio and Jamie Foxx. Visit us to view trailers. Yet, while I laughed uncontrollably and tears streamed down my face at the “baghead” scenes (where Jonah Hill comically made a random appearance) and cringed noticeably as a whole movie theater of mostly whites laughed at one of Samuel L. Jackson’s uttering of “Nigga please!” But, for me, I grew up in a household where no one uses the n-word, and till this day, it isn’t a part of my working vocabulary. For those that are opposed to the commoditization of, well, for this instance let’s use slavery for the sake of entertainment, in what ways are we allowed to view it? Is it only appropriate in a clear made-for-TV drama such as “Roots” or “Queen”? Is the movie “Amistad” an appropriate movie to bring up the issue? Or is this such a topic that only black directors and producers should be allowed to use it as a functioning piece in the motion picture? I really don’t think so. I think Tarantino, for the most part, inhabits the rarefied air of that wonderful mash-up of “directors/producers” that when they direct and produce a movie, they consistently hit a chord with the larger public in some shape form or function. They usually find their niche, and ride it out until they retire from the business in general. So, for me, to hear Spike Lee in an say I can’t speak on it ’cause I’m not gonna see itAll I’m going to say is that it’s disrespectful to my ancestors. That’s just meI’m not speaking on behalf of anybody else. Bothers me because it places Tarantino in a box he clearly doesn’t see himself residing. The flippant response is that simply because Tarantino is white, he’s not entitled to an opinion, or more pointedly a voice and viewpoint on the issue of slavery and what that would look like in a Tarantino-esque movie. Between “Django Unchained” and “The Help,” the black community, has and will produce a myriad of opinions, some unfounded and some profound. My ultimate response was that how, or rather, why is it that only blacks are singularly allowed to have a voice and viewpoint on such topics. Conversely, to allow whites to dominate the conversation solely is highly problematic. This is where the waters get muddied. For far too long Hollywood has dominated the conversation as it would be on this issue from blackface and the maid and servant characters in movies all the way to “Amos and Andy” and I needn’t name the list of more modern sit-coms that have what some deems coonish characters from J.J. Evans on “Good Times” to Mr. Brown on “Meet the Browns.” Also, in the midst of all of the kerfuffle that has ensued behind the release of “Django Unchained” I think America’s favorite essayist and provocateur Toure does have a point in his: There’s the romantic love that pulls together two of the main characters: Jamie Foxx’s Django who is willing to travel through hell and risk his life to save his wife, Kerry Washington’s Broomhilda. As he travels toward her, Hildi appears in his daydreams looking luminous and gorgeous. We rarely see Black love portrayed in a Hollywood film in this way — a Black knight in shining armor battling dragons to rescue his radiant queen. At the end of the day truth be told, I was just happy to see a black, former slave (hence the titular reference of him being unchained) kick ass and take names on the white tormentors across the board. The movie was definitely about Django. There was no questions at all about who the movie centered around who was the central driving force for the movie; it was not Christoph Waltz’s character nor that of Leonardo DiCaprio, and certainly not Samuel L. Jackson’s character. I think to take the modern-day sensibilities that we do have about the institution of slavery in this country and the construction of race as a tool of oppression in western society are all retrograde and we look through the lens of our triumphs over these egregious sins, but never look through the lens of the mistakes that were made–the tragic mistakes committed that served to move this country backwards rather than forwards. As a country, even as black people, we look at this movie having the foreknowledge of a [half]rican American president, of a Civil Rights and Voting Rights Bill being passed, of Brown v. Board of Education and even knowing that a Civil War took place when this movie was set in 1858 when the crucible of slavery saw no end but a war, and following a Dred Scott decision that did nothing but solidify the institution of slavery.* To do so takes away some of the artistic veneer that this movie presented so well. Even as Django’s white mentor and liberator Dr. King Schultz bounced away on a horse in a full length fur coat a la Bishop Magic Don Juan, I fully expected to see a green Cadillac parked off in a distance in one of the scenes. Being a Tarantino movie, I wouldn’t have considered it our of place. To not see the movie and automatically form an opinion is simply uninformed. If you don’t want to see it because you fundamentally disagree with slavery being a plot device in a movie, that’s fine, so be it, state that as your opinion. However to claim “disrespect of your ancestors” is illusive of the fact that, ahem, he was a freed black and former slave who kicked the ass of his white oppressors and tormentors, and still ended up with his wife. Where is the disrespect in that? If you have a problem with the guns and just the visceral terror and the pornography of violence that saturates this movie until it drips and oozes from your psyche as you leave the theatre, then fine, be honest about that sentiment as well. Otherwise, I will name you as one of the followers of the newly crowned and named Spike Lee, the Uninformed Opinionator. Go see the movie, don’t see the movie. But did I mention the main character is a former slave who kicks ass and takes names of the white tormentors and oppressors and still gets his wife in the end? Keep it uppity and keep it truthfully radical, JLL * I thought it was interesting that when the subtitles announced that the movie was set in 1858 that the line “two years before the Civil War” were announced as well; I guess the producers figured the American movie-watching public wouldn’t automatically know that 1858 was approximately two years prior to the Civil War. Very thoughtful, BUT, make sure you also see: It’s likely that Spike Lee had already seen a working script or screenplay, well before production. He might have been “approached” about the project. So, if that was the case, he might not be so uninformed as you carelessly contend. Even with out that foreknowledge, Mr. Lee, has a right to nurture many of his presuppositions. He actually has to pay for his statements by being publicly thrashed. Also, don’t forget to include France, Spain and Portugal in your list of colonial efforts to brutally pump up their wealth with the Blood of Africa. So far, it seems that many have missed the likely Loverturian reference with Django’s first choice in garb. There’s a book by Yann Martel called “Beatrice and Virgil” which I think somewhat discusses this topic, albeit from the point of view of the Holocaust instead of slavery. However, there’s definitely a similarity there. If we’re only allowed to read and discuss the Slave Narratives and watch the PBS shows on that period, then the period will be forgotten and whitewashed over as everybody attempts to act like America doesn’t have its roots in America (if that makes sense). I saw the movie and honestly didn’t know it would be about slavery, I heard the phrase “Black cowboy” used to describe Foxx’s character and thought I’d give it a try. The fact that it discussed the issues of that period so openly and in such a situation where so many of the main characters (Samuel L Jackson and Leonardo DiCaprio as well as others who slip my mind) had roles that were truly villains in today’s supposed post racial society really surprised me. It will be really interesting to see the conversations that this generates about the types of slaves, the different types of cities/states in the south (Texas vs Tenn vs Miss vs the west). I’m curious to see if people treat Candy as a villain in a superhero movie where some flock to him and defend his actions, or if they’ll truly stay away from him at all costs thinking that anything that sounds like a defense will make them a racist or seem racist. Full text of ' Knihovna FF MU Brno V OSIDLECH ZENY. OBRAZ MRAVO PARIZSKyCH. NAPSAL EUGENE LA BRUyERE. PRELOZIL OTAKAR ZyCH. V PRAZE NAKLADATBL RUDOLFSTORCH, KNIHKUPEQ V KARLlNE. 5«mft^ ^^^»»»»»8« ■K! P Mns^y^ L'rwsrzils Tiskem,Th. Venty, spoieSnosti s r. O v Praha-I, Bflkova 17. ■*I Pan Polydor. Ve vagonc II. Tndy vlaku Zapadni drahy z Lu- nevillu do Pah'ze byia vsccka kupe obsazena. Bvla doba karnevalu, a tu zadny poradny Francouz od Loiry nahoru neopomene podivat se do Pafize. Od Loiry dolu jezdi se do Nizzy, ale co jest to platno, pafizsky zivot jest pfece. Noco jinelio. V Nizze jest mnoho blaseovanych cizmcu, kteri ohrnuji farizejsky sve nosicky nad bezuzdj nym veselim jihu. 8 February, 7:00 PM - KINO PRAMEŇ Trenčianske Teplice - Trencianske Teplice - Slovakia -, štvrtok, 19:00 hod., MUŽ VO VLAKU, Kino Prameň Michael. Full text of 'V osidlech. Ve vagonc II. Tndy vlaku Zapadni drahy z Lu- nevillu do Pah'ze byia vsccka kupe. Vo zmatku nekdo do vas vrazi, a nez se vzpama. Ale v Pafizi snoubi se horka krev s raffinovanosti, a jen tak lze dosici nejvyssiho veseli. Francouzsky malomestak mraci se cely rok, protoze se vlastnS mraciti musi. Armand Syl- vestre, ktery tak pestrymi obrazy popisoval lasku na venkove, sotva asi venkov poznal z osobni'ho nazoru. Ano, dafi se take lilsce na venkove, ale co to da prace, aby tato laska zuetala skryta. Jest ovsem nas venkov liberalni. Ale on to o sobe pouze pravi, aby se zdalo, ze pokracuje s duehem casu. Zatim neni sosactejsiho venkova nez u nas. Jen zacnete sebe nepatrnejsi liaison ve fran- couzskem malem meste!; jhq«&'™— — 4 Nase panicky sc nudi, oh, hrozne nudi, nebot jejich manzele se jimi'tak imilo zabyvaji, hrajice pouze billard a domino, A z teto nudy slid! Po vsein nezakonnem, jiz take ze zlosti, ze ony ->amy nemohou nebo nesmeji neco podobneho zapfisti. Byl jsem studentem na. Malem meste fran- couzskem a z dlouhe chvile o prazdninach jsem zacal flirtovati s panickou mestskeho duchodniho. Ale, ach, nevyplatilo se mi to — pom! Cine o torn radeji! Kratce, venkovska honorace jela do Pafize pod tou nebo onou zaminkou. Ten za obchodem, onen kii sjezdu, tf eti k stanl Jiste dalo jim mnoho prace, nez tu neb onu zaminku vynasli. Ale pfece se jim.to podafilo, a kdyz manzelska polovice pocala oponovati, pouzilo so manzelske autority aodjezd se tiskutecnil za kazdou eenu. ^ Takovy venkovan, kdyz jedei do Pafize, aby neco uzll, ve vlaku mlci, a to z nekolika rozum- nych duvodu. Pf edne proto, ze pfechod z fadniho, sablonoviteho, sesnerovaneho zivota venkovskeho jest pfilis nahly, a, on se musi zvolna vziti do myslenky, ze bude zasepo nekolik dnn volnym. Za druhe, ze pracuje mocrie jeho fantasie, aby mu vykreslila pfed oci vsecky elasti, kterych bude uzivati. 'A konecne proto mlci, ze musi tlumiti v sobe radost z kratkeho volneho zivota, a ma strach, aby se pfed nekym neprozradil. A cert i nikdy nespi, ani ve vlaku. Nektefi podfimovali, nebot bylo sest hodin a proto uplna tma, nektefi cetli pfi sporem svetle — 5 biikajici lampicky, jini hledeli oknern do smutne zimni krajiny. ■ V kupe mezi osmi cestujicimi. Z nichz byly dve zeny, seuel mladik asi dvaceti dvou let, tvafe blede, sporych svetlych kniru, vlasu po venkovsku uhlazenych k jedne strane. Jeho sat stfihu malo- mestskeho i latka nebyla draha. Vrtel sebou nepokojne, ohlizeje se po vsech spolucestujicich a zdalo se, ze ma neco na srdci, co ho tlaci. Ale nikomu se do hovoru nechtelo. „Jest jeste daleko do Pafize?' Ptal se konecne. Nikdo mu neodpovidal, bezpochyby proto, ie tuto naivni otazku polozil jiz po desate.. „ Jest jeste daleko do Pafize?' Opakoval svou otazku po chvili. „Dejte jiz pokoj!' Zabrucel jeho - protejsek, muz ctyficeti let, napadny svym hustym vousem, objimajicim jeho tvaf jako les. „Nemate jizdni fad?' „Mam — ale — ' „Tedy tarn stoji, ze jsme v Pafizi v 8 hodin 25 minut. A nedate-li pokoj, vyhodim vas z okna.' Mladik se zarazii. Nejednalo se mu o to vedeti, nac se ptal, ale zapfisti s nekym hovor. „Jest to opravdu nemile, cestovati s nepfi- jemnymi lidmi,' obratil se k svemu soueedovi na levo. Odpovedel tento kratce. „Mne jest to tiplne Ihostejno, Mluvi-h na mne^nejaky pro- tiva, obratim se k nemu proste zady.' A obratil se k mladikovi zady, jak fekl. Yxmimmmmemm:: ^' -- l ','-lfc'#' t ^L'$^E - -v. Ten hledel na neho udivene, nebot nepochopil hned, co mu bylo feeeno. Zbyval mu soused na pravo. Muz, zahalcny- dobfe v kozich, nice vrazenc do rukavu, polo lezel, opfen jsa hlavou o rameno, delici kupe ve dve polovice, a zdalo se, ze dKma. „Nevi'm opravdu, jdou: li mne hodinky dobfe. Mam teprve ctvrt na sedm. Nemohl byste mne fici, pane — ' „Co?' Vyrazil ze sebe soused kratee. „Jdou-li moje hodinky spravne. Mam teprve ctvrt—' „Dejte mne pokoj!' Zabrucel soused a za- mhoufil oci. Tento trojnasobny nezdafeny pokus vzal mladikOvi veskerou odvabu. Rozhledl se jeste po ostatnich eestujicich, a kdyz pozoroval, ze se bud trpne usmivaji nebo jsou zcela lhostejni, zapadl zase na svoje misto. Tu se ozvalo devce as osmnactilete, sediei sikmo proti nemu, jez bylo prdve vytahlo svoje hodinky se zanadfi: j.Jest ctvrt na scdm a sedm minut, pane!' Pohledl na ni vdecne, jako na zachranu, dou- faje, ze snad zde bude mod setfasti tihu mlceli- vosti. Ale pohled na mladc, hezke, k tomu elegantni devce ho odzbrojil. Mhivil dosud tak malo s devcaty a sotva by dovedl zap'ociti rozhovor..> $'•% -. Jedete do Pafize?' Ozvaia se biondynka znova, upirajic na neho sve jasne, modre oci. ' Byl trochu zmaten timto pohledem, ale od- povedel pf ece dosti smele: „Ano, slecno, do Pafize jedu, 4 poprve ve svem zivote. Ach, jak se na to tesim!' V _.Nedivim se vam,' odpovedela. „Fanz jest krasna, sama se na ni tesim velice.' '.Byla iste jiz v Pafizi?' ^Ovsem, nekolikrate. Ale vzdycky pouze za za- bavou.' „Tentokrate nikoli?' ■ Divil se sam sobe, ze jest tak smelym. _.,Bx>huzel, ze jest tomu tak. Jsem sirotek a nechci byti na obtiz svemu stryci. Chci si hledati v Pafizi misto.' Jake pak^' 'Nevim skma dosud. Znam dobfe nemeeky i angl'icky. Myslim, ze se uchytim Jako prodavacka. Pohledel na ni udivene, a ona poznala hned ieho lidiv. Ze chude devce, hodlajici pnjmouti misto prodavacky, jede ve druhe tfide.. Zasmala se hlasite, neb poznala hned od pocatku, ze jeho obzor jest dosti omezeru. „Divite se snad, ze jedu v druhe, tride? Poradili mi to, nebot ve tfeti tfide neni radno jeti samotnemu devceti a potom - nejsem tak ehuda. Zdedila jsem po otci nekolik tisic franku. 'Dr6C6 — 'Proc bych se nezivila sama? Mam cekati na nektereho dobracka, aby si mne vzal k vuli mym dvaceti tisicum franku, a pak mne opustii, az by:«»ss>'««sa«»;; »»jVe.rf' l« m je utratil? Ne, Lo neudelam. Chci byti samostat- nou, chci poznati obchodni praktiky parizske a pak si snad take zafidim svuj vlastni zavod.' Mladik se utrpne usmal, slabe sice, ale tak, ze to divka mohla pozorovati. „Zda se vam to byti mtilo?' Zvolala vesele a sotek satyry se ji usadil v diilcich tvari. Dvacet tisic! Tim se neporidi ob- chod!' Pravil dulozite, jakoby tomu rozumel. „Takhle dvakrat sto tisic, jako mam ja! S tim se jiz da neco delat!' Zahledela se na neho a sesmutnela. Zdalo se, ze ji interessuje dosti ten prosty hoch z venkova, nesmely a neobratny, snad prave proto, ponevadz podnikava, energicka deveata se rada ujimaji ne- smelych hochu. Proto s nim take zapfedla hovor, nebot ho litovala, ze ho tak odbyvali. Ale nyni uzavfe]a se ve sve hrdosti, aby se nozdalo, ze vyhledava styk s nim k villi jeho pengzum, zakladajic si prilis na sve poctivosti a nezavislosti, a proto. Fekla pouze s lehkym na- dechem ustepacnosti: „Vsak jiz si pomohu! ' Po te zabofila pevneji polozila se na operadlo a znameni. Ze jest urazena.,,Ano, dvakrat sto tisic,' pokracoval, nevsf- maje si toho, rozradostnen, ze konecne dospel k bodu, ku ktereniu se nemohl dostati. „Spadly mi do klina z nenadani. Nezdalo se mi ani ve snu o tomto bohatstvi. Byl jsem pisafem u notafe Ver- laina, u nas, v Lunevillu, snad ho znate, slecno, mcky do rukavniku, pozamhoiifila oci na se sedmdesati fraidcy mSsicne. Kdybych nebyl zil u sveho spoluzaka, ktery nine daval laemo stravu, byl bych trpel hlad, nebot muj chef dbal na to, abych chodil slusne osacen - a tu najednou — pfijde psani z ministerstva osad, ze zemfel strye, bratr me sestry, v Tunisu, odkazav mi vsecko. Dvakrat sto tisic, dvakrat sto tisic!' Opakoval hlasiteji, rozhlizejese po kupe, ( zdali jest vsude slysan.,, Ale nikoho nebavila tato rozmluva, a ostatm ho povazovali bezpochyby za neskodneho blazna, ktery dice dostati devee vypravovamm o smysle- nem bohatstvi. Pouze it okna sedel mlady muz, brunet, zirajici stale ven do tmy, a tomu zasvitily oci, kdyz to slysel. Ale mlady muz toho nepozo- roval..,., Ano, dvakrat sto tisic, slecno!' Opakoval, ue- moha se nasytiti teto sumy. „Co se^da vsecko po- fiditi' Rozumi se samo sobou, ze jsem tinea opustil misto a jedu do Pafize, abych uzivalsve- ta. Rozumite, slecno, co to znamena, uzivati sveta, pro mladeho muze, plneho touhy a siiyf Neodpovidala mu stale. V, Chci videti divadla, tancirny, santany, kaoa- rety' chci miti sve kone, sviij povoz, a co hlavni, chci milovat zeny, pafizske zeny -, Tedy vy nedate pokoj? Ozval.se jeho soused. 'Proc' mam dat. Mam dvakrat sto tisic —' zvolai mladik podrazden. V „Pfestante jiz s tou cifrou^ Myslite, ze nam tim imponujete? Ale to jest konecnS vedle]§i. Hlavnim jest, ze jest nejvyse neslusno, pravim,,!&&- ^ _ 10 _ nejvyse neslusno, vypraveti o takovych. Veeech slusne dame — ' ' „0 penezich?' Ale o zenach. Delejte si, co chcete, ale nam to nepovfdejte. A jiz dost, nebo zavolam pruvodciho.' Pohl6dla nan vdeene, nebot chvastani mladi- kovo 31 bylo opravdu nepfijemnym. Nastalo zaso ticho, mladik posadil se urazen a premyslel, jak by nepovolaneho mravokarce moraine znieil. Ale nedomyslel si niceho. Jeli as pul hodiny, kdyz tu se mladikuv soused obratil k divce. „Slecna cb.ce najiti v Pafizi misto proda- vacky?' „Ano, pane,' odpovedela s reservou. „Smim se ptati v jakem oboru?' „Nevim dosud, vse bude pro mne novinkou. Pfiznam se,- ze bych nejradeji v oboru krajek, hedvabf nebo pradla. Pro prvni cas, nez se zapra- cuji, nereflektuji na mzdu.' „Tak tomu take byva,' pravil muz. „Jest videt, ze si neeinite zbyteenych illusi. Snad bych vam mohl byti napomocen.' „Jsem Pierre Benedict, majitel obchodu s vysivam'm a krajkami. Nevim sam, je-li u mne co uprazdneno, neboi: jsem byl piny mesic ve Svyca- rech. Ale prihlaste se zitra nebo kdykoli s touto navStivenkou u me pani, ktera vede zavod.' „Jak vam mam dekovati — ' zvolala vf ele a podala mu ruku. — 11 — Nenf tfcba,'.odpovedel „spolehliir6ho per- sonal jest malo, a ja ]en ziskam, dostanu-h dobrou silu. Tim jest vec vyrizena.. Polozil se zasc na operadlo a mlcel. Divka uscliovala visitku. Byla na rozpacich, ma-li se pf edstaviti. Konecno pravila:.Dovolite snad, abycli vam sdelila sve jmeno. Jsem Claire Turlinova, pane.' .Dekuji, budu si pamatovati. Turli- nova.' Uklonil se lehce a zamlcel se znova. )A fi _ jd jsem Polydor Ragon,' fekl mladik. Pochopil, ze se zapomnel pfedstaviti. Uklonila se ehladne a on se.z.ase zamlcei. Bvlo pul osme, kdyz se kupe uprazdnilc > od- ehodem dvou osob, ktere cbtely prenocpvati ve Versaillieh. ' ',, Tobo okamziku pouzil i Polydor, hnan ne. Zmernou touhou po milostnem dobrodruzstvi, a opustiv sve misto, usedl vedle sleeny Olaire. Le ta si obmula limec sveho plysoveho plasticku a opfevsi se jeste vice operadlo zavfela oci. Po.znal, ze jest to marno, zapristi s in rozhovor. Tim se vsak octl.proti.onomu mlademu muzi, kterf zdanlive bez zajmu hledel z okna, a ten sam zacal rozhovor: f Dvakrat sto tisic, pane, to jest slusna suma! ','.Neni-li pravda?' Odpovedel Polydor rozra- dostnen, ze jest konecne pochopen..,Ovsem! Bez odporu — ' — 12 — „Nu, a vidite! V Lunevillu se mne smali, kdyz jsem vypravoval, co vse chci podniknouti. Dvakrat sto tisic franku v Pafizi, to nic neni, f ekli mi. Kdo chce v Pafizi ziti podle sve' vule, iriusi miti aspoii milion.' „Jsou to venkovane, neznaji Parize.' „ft,ekli mi, ze jest v Pafizi ukrutne draho.' „Jest a neni.' ,,Kdo zna pafizsky zivot, dovede uzivati lacino. Kdo vsak lio nezna, byva pravidelno osizen.' „To bych ovsera nerad. Mam nektere potfeby, ktere chci ukojiti...' Kocar, zabavy, koncerty...' „A jeste neco.' Mladik nahnul se k Polydorovi. „&eny — neni-li pravda?' .Ovsem — po torn touzim nejvice. Prosim vas, Lunevil'e jest mestecko, kde jeden druhemu vidi do oken. A pak jsem nemel penez, dnes je mam...' ,.Dvakrat sto tisic franku! Go jsem chtel fici — znate Pafiz?' .Nikdy jsem tarn nebyl.' ,,Tedy ani nevite, kde budete spat?' JjNevim, totiz — v hotelu, rozhodne v hotelu. A to v torn nejdrazsim.' „Ovsem, vy si to muzete dovolit. A nebojite ee?' „2e budete okraden.' 13 „Okraden!' V,, Cely tento hovor se vedl tise, ale posledni slovo vykfikl Polydor tak, ze vsichni cestujici si toho vsimli. „ „ Mluvte tise!' Pravil mu mlady muz septem. „Kdo vi, s kym cestujeme. Pert nikdy nespi, a ve vlacich byvaji mezinarodm zlodeji. Takovy clovek zaslechne, ze mate s sebou penize a sleduje vas az do hotelu, kde vas oloupi a treba 1 —.Zavrazdi!' S 'Ani to neni vylouceno. Hled'te, bylo^to od vas'dosti neopatrnym. Hlavne ten muz s cernym vousem po vasi leve strane byl mi podezrelym. Tvafil se, jakoby spal, ale vim dobre, ze tomu nebylo tak.. /' s '.Jen t£! Delejte, jak chcete, ale chcete-U poslechnouti rady dobreho ^pntele, kteremu jste neobycejne sympatickym — ',,Jak jste dobry!' , „Zamlouval jste se mne na prvy^ohled.. Nuze, radim vam od srdce, nespete v hotelu. - • 'Muiboze, neznate velkomeato! Y Pafizi jest na tisice elegantnich bytu garconskych, komfort- nfch, utulnych... Tfi pokojiky, salon, jidelna, loznice, pokojik pro^sluhu. ' Ovsem, mukte mit eluhu, to patfi k veci..,: Kdo by vas oblekal, nosil obSd z restaurantu, nosil milostna psanicka. V,,; Mate pravdu, to jest nejdulezitejsi. — 14 — „Tali vidite. Za takovy elegantni byt zaplatite ctvrtletne nejvyse 500 franku. A v hotelu musil byste platit denne aspoii 30 franku, to jest devet set do mesice. USetfite razem ctyfi sta franku a mate ctyfi mistnosti misto jedne ' „Ovsem, tot jasne. Jak vam mam dekovati?' ' „Pfiteli se nedekuje. To, se rozumi samo sebou.' „Ale dnes, dnes musim spat v 'hotelu — ',,Prave dnes nesmite. Dnes jest nebezpeci nejvetsi, ze budete okraden. Nestarejte °e d nic, dnes budete spat se mnou.' Jak jste dobry!' .Totiz dnes spat ncbudete. Jeste dnes se po- divame Pafizi — ',,Nebude pozde?' To neni jako v Lunevillu, kde se chodi spat o devate hodine. V Pafizi se o devate teprve zacina zit a zivot boufi az do tfiv noci, casto az do rana. Pujdeme na vecefi, potorn nekam do kabaretu, a potom — ' „Nekam. Kde jsou krasne zeny!' ,,Ah, vy selmo, vy budete lamat zenska srdce. Jste tak interessantni, mate takove sentimentalni rysy — oh, pafizske zeny jiste se budou po vas blaznit — ' Polydor se zardel jesitnosti a nevedel, co od- povedeii. Tu vsak zaf incely vyhybky pod koly vozu, sum stale rostl. Vjizdeli do Pafize. Prvni radosti. Jakmile vlak stanul, vyhrnulo se vse z vozu, oba rnladi lide nejdfive, ponevadz sedeli u okna. Za nimi vystoupil pan Benedict, kterf podal slecne Claire ruku. „Zda se mi, ze pan Polydor nasel veseleho pruvodce po Pafizi,' fekla Claire. „Jen aby to nebylo neco horsiho,' pravil ob- chodnik. „Ostatne, co jest nam do toho. Mlady pan chce bezpochyby dedictvi co nejrychleji rozhazeti, a nikdo mil to nevymluvi. Mozna, ze se do roka vrati do Lunevillu a bude rad, pfijme-li ho tamni notaf zase zpet za sedmdesat franku.' „Bylo by ho skoda!' „Libi se vam?' .,To nemohu fici. Ale zda se mne, ze jest dobry — ' „Dobrota a hloupost jsou dve sestry k nepozna- ni podobne. A coz vy, slecno? Kde budete pfeno- covati?' .Mam doporuSeni ku zname rodine, ktera mne bude ocekayati na nadrazi.' „To jest dobre, schvaluji vam to. Jen budte opatrna. V Pafizi nevefte nikomu. Jste mlada, hezka, to jiz Idled lidi. A nefikejte nikomu, ze mate penize. Nemela jste mluvit o torn ve vlaku.' „Penize jsou ulozeny v bance a jen ja znam heslo,' odpovedela. Libite se mi stale vice... Jste mladgi, nez onen mladik a k tomu devce, a jiste neni tak opatrny jako vy. Ah, zda se mi, z.e na vas kyvaji... Opakuji, bucTte opatrna... A zitra prihlaste se, libo-li...' Stiskla mu rulai vdecne a pospichala vestibu- lem, rozradostnena, ze naleza znamou tvaf. A pan Benedict hledel na nf dlouho, dokud ne- vysla z budovy a nezmizela v ruehu ulice. Potom kyvl na fiakra a dal se dovezti d'omii. ^ Zatim Polydor zavesil se v rarne noveho sveho pfitele a rozhlizel se zmatene ve smesici 3idi, po- spichajicich bezohledno, kricicich a gestikuluji- cich, vsemu se obdivuje a na vse se vyptavaje. „Mate peni'ze u sebe?' Ptal se ho brunet. „Polovicku v bankovkach, ostatni v sekach.' „Z;apnete si dobf e kabat, af se nic nestane. Vo zmatku nekdo do vas vrazi, a nez se vzpama,tujete, jest tobolka pryc.' Polydor se zapjal na vsecky knoflfky a fekl si v duchu:.Mohu mluviti o Itesti, ze se mne ujal takovy' hodny clovek. Nevim, jak se mu odmenim...' Nemohl dale premysleti, nebof vysli z vestibu- lu a octli ee na ulici. „Vezmeme ovsem fiakra,' fekl brunet. „Ovsem, ovsem.' Odpovedel rychle Polydor,,,Platim vsecko.' Jeho pruvodce se usmal sotva znatelne. Usedli do elegantniho povozu a brunet udal kocimu adresu. — VI — Jeli dlouho, az skoro k samemu Montmartru, kde zastavili pfcd malym domkem, v ulici spatne osvetlenc..Bydlim ve starem dome,' fekl na omluvu bru- net',.Potfebuji ticho ko svym pracfm jsom spiso- vatel. Ale za to mam cele prvnf patro.' Yystoupili nahoru po starych, dfevonyeh scho- dech, brunet otevfel pokoj a vcsli. Kdyz byl rozsvicon plyn, poznal Polydor^ ze jsou v'pokojfku malem, ale utulncm, zanzenem s onim luxusem, jaky pochazi z drazeb. Ncbylo tu harmonie, ncbylo stylu. Ale Polydorovi so to zda- lo vsc originelnim. „Rozhlizite so po nabytku?' Pravil bnmet..;Vitc, ze nabvtek v tomto pokoji representee cenu osmdesati tisic? Ano, jsem nanizivy sberatel sta- rozitnosti. To vse pochazi z doby allongaove a vy budete dnes spat v posteli, na ktero spaval + 1- lip orleansky.' Prsa Polydorova sc vydmula hrdosti. Oplachli se v umyvadle, o kterem brunet tvrdiJ, ze jest prvnim vyrobkem sevreske tovarny, kter ) ale bylo Ize dostati u prvniho obchodnika za tri franky. „Dejte na no pozor,' naporirinal,,Stalo in tisfcc franM.' Kdyz byli hotovi. Ucesy opraveny, kravaty-iiu- rovnany, boty vylestcny - „eluhu jsem propustu na hodinu,' pravil pfi torn brunet, „rozbil nine vasu.Napolebnovu za pet tisic franku* — aoaal hostitel: V osidlech 2eny. 11111111 m I M Mj f fO — 18 — „HledJne, dosud jsem se ani nepf edstavil. Jsem EI l* k, ^ y ite ' a jmemi ^ se Florestan JUeuiie — hezke jmeno, neni-Ii pravda?' Zaseptal Polydor. Hlad't' nynf P ° 3 ' edeme k ve6eH! M am ukrutny „A potom — ' „Potom se podivame nekam, kde isou zenv Oh vy nedockavy!' J ' Vsedli do fiakru, ktery zatim cekal, a ieli k Tor- tonimu.. V N adherna jidelna vzbudila v Polydorovi pravy uzas. Mel strach, ze se nedovede zde pohybovati, hlavne kdyz Florestan' pravil: „Ah tarn sedi vevoda Marlie. Stara slechta z dob Bohumira Bouillonskeho. A tarn senator A- veraes - jsme vzdaleni pfibuzm, uvidite, az k nemu pujdu, ah, zde jiz jest cisnik. Dovolite, abych sam vybral menu.' Y Polydor to ovsem dovolil, a byl rad, ze tuto praci nemusi konati, nebof by se byl sotva vyznal ve spouste cizfch jmen. Florestan diktoval. Potom pravil: ™ 7 £S- CM - tes ^^ Pripraveno co nejdelikatneji, S 5° n jtfdikatn$ji. M pHtel prichazi z kurihyri' mili ° ny d0llarA ' a rozumf ^- n i k £e hlnboce uklonil a odkvapil Poldo- t0 n0n1 ' pravda ' co ^ ste?ek i J ' «volal „Mlcte, vim co delam. Jinak se s temilidmi za- chazeti nesmi. Clovek neni, cfro jest, ale cim se i f. To plati vsude a v Paffzi nejvice, Coz aby- chom zatim vypili cisku Anjou? To dela dobrou chut k jidlu.' Polydor souhlasil se vsim. Florestan vypil skh'nku na rdz, a Polydor to ucinil po ncm. Nezvykle vino ho rozehfalo a on se stal hovornejsim. „Hrajete billard?' - „Tak trochu,' fekl Polydor, ktery sc nechtel prlznati, ze hrati neumi. „Sehrajem si tedy partii, nez donesou vecefi,' pravil Florestan..Nejlacmejsi partie jest za de- set franku. Ale vy jiste vyhrajete.' Polydor vza.1 tak nejiste tago do ruky, ze Flo- restan hned poznal, na cem jest. Dal mu tedy tfi- cet do padesati napfed, a Polydor hral tak zufi- v$, ze koule kazdou chvili vyletely na podlahn a na konec rozbil stinitko lampy. Polydor se za to stydel, alo Florestan ho uko- nejsil: „Jest videt, ze hrajete po anglicku. Jiste vas ucil Anglican. To so okamzite pozna. Anglicano hraji ostfe — to nevadi, tim snaze se naucite fran- couzske hf e.' Polydor vefil vsemu, byt to byl sebe vetsi nesmysl, a zaplatil ochotne deset franku svemu spoluh'raci a deset franku za stinidlo. V torn pfisla vecere a oba uscdli k stolku. Bylo zabavne pohledeti na Polydora, ktery neznal pafizskeho dobrcho tonu a napodobil ve vsem otrocky sveho pfitele. Kdyby byl Fforestan 3* =fl- m -- e -^ v mum Mil ii^^^ — 20 — jedl polevku vidlickou a loupai articoky Izici, byl by to take tak udelal. Florestan vybral umyslne jidla jeho hostiteli neznama, aby ei dodal co nejvice lesku dokona- lcho parizskeho svet&ka. Po pul hodine se zaludck PoJydordv jiz vzpi- ral; nebyl zvykly tolik snesti..,To ncvadi,' pravil Florestan. „Nyni ei trochu odpocineme. Vvpijeme sklenku sherry a zakouhme si. He, cisniku, ostatni jidla az za hodinku!' „Jsou zde take damy?' Fekl Polydor, kdyz si zapalili tezky havansky doutnik. „OvSem, vidfte je pf ece. Ale zdc tf eba byti opa- trnym.' .Jsou snad tak pocestne?' _ • Take by se nSktera inczi nimi nasla. Ale jest zde'take demimondka v.pruvodu svych ctilehi, a ttt iest nebezpecno damy prebirati Muz, ktery si damu vydrzuje, jest na ni vice zarliv, nez kdyby byla jeho vlastni zenou. Potom vas uvedu nekam, kde neni tf eba miti takovych obav..Proc ne lined?' „Protoze v takovych mfstnostech pravy zivot zacina teprve o pulnoci.' Aby mu ukratil dlouhou clivfli, vypravoval mu colon radii historek tak romantickyeh a nomoz- nych, ze by baron Prasil nad tim z hrobu vstal. Ale Polydor mu vofil bezmeine. Vite, co mne ceka zitra? Zajiste ani netusite. Opravdu, souboj. Co jest na torn divneho.' Pravy TaHzan muai byti vZdy pohotove, souboj ■m — 21 — pnjmouti nebo odmitnouti. Ano, budete se musit uciti sermu a strelbe do terce.' Jl m _ nevim, dovedu-li to. A proc budete mit vlastne souboj?' Kozumi se, ze k vuli dame. Projizdel jsem se boulogneskym lesikem, kdyz tu jede proti mne krasna, mlada dama, a s ni dustojnik. Videla, jaK iedu charmantne na koni a usmala se Joji pru- vodce to zahledl a zacal ji pUsmti. Hadka byla stale prudci, az ji na konec uderil. Toho ^sem ne- mohl enesti, pobodl jsem syehq kone az k dustoj- nikovi a sleld, jsem ho bicikenr, az ppadl s kone. Na to jsme si vymenili navstivenky a zitra se bi- jeme.' „A ona dama?' „.,',■.* Mam od ni dopis, ve kterem mne zaprisaha, abych se nebil a nevydaval svaj # draltf zivot v sane. Nepadnu-li, zapfedu s ni milostny pomer „Bylo by to hrozne, kdybyste padl. Byl byen tady uplne bez pfitele. — ' Bud'te bez starosti. Jsem vyborny sermir, a co se tyce pisto-li, vystrelim na' padesat kroku srd- cove eso zrovna uprostf ed.' _ A Polydor vefil temto nesmyslnym recem, tim spise, kdyz Florestan sel k senatorovi Avcmesovi a pro'mlouval s nim chvilku. ■■-„■.,Byl velmi potesen.' Pravil, kdyz se yratil. Ptal se mne, co soudim o. Jeho posledm reel. Jest to vyteeny clovek, ktery' ma vliv na sameho presi- denta.' ' -' ',, ' Zatim vsak Florestan Avernesa znal pouze od videni, pfedstavil se nra.jako cm, vyslovil ne-,:;t 22 zmerne poteseni. Ze muzw mluviti s proslulym po- litikem, coz senatorovi pf ece jenom liehotilo, lakze mu feld nekolik zdvofilych frdsf a podal mu vlidne ruku. Na Polydora to v§ak ucinilo velky dojem, nebot slovo.^senator' mu pfipominalo neco vzne- eeneho jiz od prvych dejin fimskych. Bylo jiz jedenact hodin pryc, kdyz se zvedli. Polydor zaplatil znacnou utratu, ale byl velmi vesel, v cemz inolo hlavni podil tezkc vino. Stalje najednou velmi vybojnym a mermomoci chtel jiti nekam, kde jsou krasno zeny. „Pujdeme tedy do hippodromu,' fekl Florestan. „Co to jest?' „Velka jfzdarna, kde jezdi skvostne ustrojene' damy na konicb.' „Ja'jsem ale nikdy nejezdil na koni.' „Take nemusite. Ale budete-li chtit, naucite se to velmi brzo. Hlavni veci jest zabava. Damy na koiiich jezdi proto, aby jcjich vnady tim vice vy- nikly.' Cerstvy zjnrni vzduch na ne ucinkoval tak, zc opojeni jejichtrochu zmizelo. Vzdor tomu byl Po- lydor nesmirne vesel, ohlizel se za kazdou trochu hozei zenskou, takze ho na konec musel Plorestan zatahnouti d© odlehlejsi ulicky, aby se jim nestala nejaka neboda. S5ivot v hippodromu prave zacinal. Bylo zde utulne teplo, na ulici bylo nevlidno a proto se sem dostavilo neobycejne mnozstvi demimondek, ktere obetovaly rady frank vstupneho, protoze zde mely alespofi klid ku svemu ohchodu. 28 Nekterc jezdi ly na konich vo vyzyvavych pcsi- cich, jine sedely v kolonadach podel maneze, ty p'ak, ktere mely jiz sve -kavaliry, sedely v odde- lenych lozich, kde se ovsem neostychaly ani dost malo. Polydor byl velmi zarazen. Stanul poprve v mistnosti, kde damicky z ulice provozovaly bez. Ostychu svoje femeslo, a bylo mu nevolne. Mel na- jednou vedomi, zo se sesypou na neho a on neumel dosud s nimi jednati. Na stesti mel s sebou Plorestana. „Vezmcme si lozi, neni-li pravda?' Pravil tcnto. Polydor prikyvl ke vsemu. KliSnice jim otevf ela lozi v prvcm poradi a za chvili se dostavil cisnik. Florostan objednal vzdor protestu Polydorovu vino. „Ne, ne, chtel bycli piti pouze mineralni vodu,' pravil hoeh. Florestan se zasmal. „2eny by se vam vysmaly,' pravil,,,a jdete sem pfeco k vuli zenam. Nemusite vino piti, vsak ona se nektera o ne postara.' To bylo pravda a Polydor rnlcel. „Chcete, abych sem nekterou pfivedl? Jednu nebo dve?' „Staci jedna. Musim se drive naucit s nimi mluvit.' Plorestan se rozhledl pf es ballustradu a tekal ocima po 'pHtomnych. Nahle se mu oci zajiskfily. „Vidite tarn tu damu se zrzavymi vlasy? Libi se vam?' TUm mtnammmtfa — 24 —.Velmi hezka.' - v '% venkove, za obchodem,' pravil vyhybave..A dafilo se ti?' „Pouhych nekolik set franku. ',Mas pravdu. Slibene nauenice tedy sotva dostanu!' May neco za lubem?' ' ',',Kdyz jsem sc vraccl.z Pafize, nachytal jsem ve ylaku hejla.' Pomohu ti ho oskubat. _ ^ ^.^Prave proto jsem rad, ze jsem te tuuvidel.' ',',Kolik ma?' Asi dvakrat sto tisio.' „To je znamenite!' Takovy loy se malo kdy podan. ,/Docela mlady. Neco pres dvacet. A hloupy iako — ' - „Jako hejl. ■ Docela sam. Bvl clmdym pisarem 11 notare a najednoudedil. Nyni pfijel do-PaHSe uzivat sveta a poznat zen.' Tv pozna - dukladne. Ma-li penize s sebou, staci, abychom ho opih a potom — Az se rano probudf, bude hotov. ' ■ Ne, to neide. Za prve uevyzvedl dosud vse, vetSinu ml v poukazkach. A potom mam strach - Se4i o dedictvi. Ktere v nem nadeji vzbu- dilo bude zoulaly a ztropi j>ovyk. Popfie nase osoby o jsme zas hotovi my. Beztobo podedm nase vystonpeni v Charentonu - Mas pravdu. -,,, „ ' Na slovo. Jest rad, ze jsem mu pruvodeim ',Vyborne! Musime tedy penize z nfiho vytanati po castkach.' „Ano, tak to myslim. A proto jsem rekl, ze jsi nepfistupna. ■ ' t i, „,,. Ja a nepnstupna! Hanana, to jest dobre!' „A ze te uVedu k nemu. Sahnu mu na zoubek! '/.Musis hledet, aby se do tcbe vasinve zami- lovaL Kdvbv te dostal jeste dnes vystrizlivi a bude se honit po jinych dobrodruzstnch. To lest spravne. Budu si tedy hrati na Lukre- cii a prodam draze bvou nevinnost.?M%%^iiiMM§iie$Mk§M^§ 26 27 „Velice draze. A nyni odejdu. Pfijd' asi za etvrt hodiny do nasi loze. Vino a touba po tobe ho rozplameni.' Za chvili po to vratil se Florestan do loze, kde ho Polydor s netrpelivosti ocekaval. • „Co fekla?' Ptal se horlive; „Zdrahala se. Pravila, ze jest syta toho zivota —. Nedavno nabidl ji hrabe Urusov, bohaty Rus, pul milionu rublu, a ona zamitla.' „U ni rozhoduje jenom srdce. Ta zenska se ne- prodava. Ale promluvi-li srdce, pak miluje bez- ohledne.' „Proc sem tedy chodi?' „Jest ji vecer smutno. A naruzivou jezdkyni. Dnes jest nalade, chtela jiz jit domu. Musil jsem ji mnoho pfemlouvati — fekl jscm, jaky jste intelligentnr, duchaplny — ' Polydor se zardel. „Pohledela nahoru a musil jste se ji zalibiti, ponevadz fekla: Opravdu sympatieka tvaf, a potom slibila.' Polydor vefil veemu. Jelio rozeclivoni stou- palo. Minuty, nez pfisla, zdaly se ran nekonec- nymi. Napnute Model dolu do cerclu, vstane-li. Konecne vstala a vrhla pohled nahoru. Poly- dorovi ze zatocila hlava. A kdyz vstoupila stihla, elasticka. Harmo- nickych forem, elegantni'ho drzeni tela, one raluvy, potom — jest v sentimentalni kterou demimonde odpozoroval od herocek, mekke, teple, altove, citil Polydor, ze se ho zmociiuje zavrat. „Slecna Flora Duc-lo-Bar, clen Velkc Opery,' pfedstavoval Florestan. „Pan Polydor Ragon, rentier.' Podala obema ruku a usedla s grandezzou vevodkyne. Sit se zatahuje. Polydor by byl nejradeji zmizel. Jak se tesil na dobrodruzstvi se zenami v Pafizi, tak nyni byl by nejradeji utekl. Mluvil dosud tak malo se zenami, ze byl ve velkych rozpacich. V Luneville jako nepatrny pisafik nemel ovsem pfistupu do zamoznych kruhu a pro decrky delniku, fabricky a sluzky byl velmi ne- smelym, takze ho pfi prvnim pokusu pfiblizeni se odbyly. To ho na konec ucinilo nepfitelem zen, ac po nich nekonecne touzil a casto cclo nooi stravil vymyslenim milostnych fantasii, pfi ktc- fyeh hral Wavni roli jako bezohledny Don Juan. A nyni, kdyz mel pf ed scbou opravdovou Pa.fi- zanku, elegantni, krasnou, vyzyvavou, tu tcprve razem citil svou malichernost, svoji nicotnost telesnou i dusevni a litoval, ze se dal svesti k tomuto dobrodruzstvi. Srdce rnu tlouklo, tv&fo mu liofcly, nohy se chvely a on se tfasl pf ed okamzikem, az ho slicna Flora oslovi. Ale oba dobrodruzi poznali jiz sveho cloveka. Yedeli, ze lio musi povzbuditi, nobo by se' mohlo dokonce stati, ze by jim dobra kofist unikla. Proto take mu ponecliala Flora oddechu, a pravila, usedajic k Florcstanovi: „Jiz jsem vas dlouho! Mily pfiteli. Kde -jjste meskal talc dlouho?' .Byl jsem na cestaeh, slecno Floro!' .Stale ty studijni cesty?' Mite dobfe, ze neziji pro nic jincho, nez pro literatura. A vy, slecno Floro?' ' „Vite, eo se stalo mou vasnf?' „Nuzc — ',,Chci sbirat starozitnosti — ' „Tedy jste pf ejala mou vasen. Ale ja vam ne- prodam niceho.' ,.Nevidela jsem dosud vasich sbirek. Uvedete nine nekdy do sveho bytu?' „Kdykoli si budete pf ati! Ale hled'tc, Ooryza si sedla na kone.' „Jaka to sprosta divcice! Nejels bych' nikdy na koni po. Zpusobu muzskom! ' Tonto dobfe pfipraveny rozhovor mel pfiro- zeny nasledek, ze Polydor byl ve svem strachu ukonejsen a zaponmel, ze se naleza v rnistnosti, kde telo zeny jest vefejne na trh vylozeno. Spolecnost stala so mu blizsi, on pozvolna za- pommal na svuj stesk a Flora, ktera nebyla ani trochu etnostnejsi nez ostatni demimondky, ktere tu lacnily po tobolce muzu. Stonpla v cen§ v jeho ocfch. — 29 — Nahnuli se pfes ballustradu, hlediee upfene, jak Coryza, mimochodem f eceno, byvala jezdkyne z cirku, stale smeleji objizdi manezi, jak najednou vyskocila na hfbct kone, pfi cemz jako nahodou odporcm vzduchu se i sat vznosl vysc, nez bylo zahodno, kdyz tu najednou Flora, ktera stala vedle Polydora, so zapotacela a chytila se za ramena Polydcrova. „Co sc vam stalo?' ' pravili oba muzi. „Zamotala se mi hlava. Sledovala jsem ten jeji blaznivy let — nehnevate se na nine, pane Ragone?' Polydor se zacervenal, neveda, co fici..Opfela jsem se o vas tak silne — ale mate opravdu silu. Ani jste se nepohnul.' Tato chvala mu lichotila. „Jscm z venkova,' pravil. „Ale znate pfece Pafiz?' JJAni dost malo. Jsem zdc poprve!' ..Xeni mozno! Vypadate jako pravy Pafizan.' Polydor byl stalo spoko jenojei. „Opravdu, pan Florestan mne pozval do vasi iozc a nefckl mi. Povazovala jsem vas za literata, jeho kolegu.' Polydor etoupal stale vyso../Rada se bavim ve spolecnosti intelligentnich muzu,' pokracovala. „Nenavidim boznou spo- lecnost paffzskych hejsku. Jsou blaseovani, fadnf,- znaji zivot pouze s jedno etranky. Ale tu pfichazf vino — pfiznam se, ze jsem dosud neveeefela.' Mm 80 Tu pospichal Polydor, aby zavolal cisnika zpet, a porucil pf inesti jidelni listek, ktery nabidl Flore. „Jim velice malo,' pravila. „Ale za to jsem mlsna. Souhlasite se mndu, pane Ragone?' Rozumi se samo sebou, ze souhlasil.. Nyni byl hovor plynnejsi, Flora se ho vypta- vala na Luneville a Polydor, sfasten, ze nalezl pfedmet rozhovoru, vypravoval. Poslouchala ho napjate, jakoby ji to bavilo, ac se nudila, a on ji byl za to vdecnym. Pfi; tom chvilemi se dotkla jeji nozka jeho boty a jeho telem pro j el elektricky proud. Krev se mu hnala do hlavy. Polydor nevecerel, nebyl zvykly gastrono- mickym pozitkum a u Tortoniho jedl vice, nez za jinych okolnosti snesl. Za to Flora jedla s chuti a nezdalo se byti pravdou, ze ji malo. Ale jemu to lichotilo a dal potom pfinesti novg vino..Musime pfipiti naseirm hostiteli!' Zvolala vesele a pozvedla cisi. „Af se vam zdafi vse, co si pfejete!' Pohledela nan pri torn tak, ze se mu zatocila hlava. Staval se stale smelejsim a ona se mela k nemu duverne, berouc ho za ruku a oslovujic ho iako mimodek.pano Polydore', takze byl na pokraji nebe. Flora nebyla klassickou kraskou, ale za to mela opravdovy puvab parizske demimondky. 31 Dovedla byti roztomilou a mnohy Pafizan ztratil hjavu, kdyz na neho pohledela, natoz Polydor. Sedeli tak asi hodinu, kdyz mrkla Flora na Florestana a ten pochopil. Zvolal po chvili. „Tam vidim hrabete Bcrtillona!' Myslila jsem, ze jest dosud u vysla- nectvi v Carihrade!' „Mu8im s nim mluviti. Meli jsme se vzdy volice radi. Kdyz vysel ven, scdla si Flora blize k Polydo- ■ rovi.,,Jsem rada, ze jsom se s vami seznamila. .Mluvte, slecno — ' _„Mam vam to ffci?' ,,Prosim vas za to — ' „Vite, jest to zccla duverne... Nerada o torn vypravuji. Ale mam k vam takovou duveru... ITledte, podobate se me prvni Msce... Jest tomu jiz sest let, bylo mi tenkrat sestnact, byla jeem doma u rodicu a on byl synem lesnika... Take takovapoctiva, vernatvaf'jako mate vy... Milovali jsme se idealne, cistou prvni laskou, jaka z-ustava v srdci po cely zivot. A kdyz se ho jednou zmocnila vasen, pravila jsem mu: Ne- budu tvou drive, dokud ti nepodani ruku u oltaf e. Jdi zitra k mym rodicum, matka vi vse... Ne- odeprou ti. A druheho dne... ,,Jak jest to mozno?' ~r -- 32 — SSo'r *e jF-J Hci nekolil. Elov ' tf fLl H nesmole kol pasu, pKtthl jojf hlavo k Snad to bylo Bouzeno..Utai s vami, '.rto, iako sSS S SJ ^»f-*»2 rtf vy ' i. R^i+T.A-ln ^o k nemu leste vice a Kayz po Sf z£S £*&£, pohledk,nan h^kym, Sym okem tak, zc byl v eilenem vzrus m;.,Limevate se na nmc?' Pvav.l ^e je t 6 Proc. • • Mela sem tak malo pratel.. I* A ^budete 'JlUtS raym pfitclom, to citim d0b CMel neco odpovcdeti, ale ona ho zarazila Jest-to dobry hoch, poctivy. Ale nac mu — 33 — sdelovati, co vypravujome pouze ne.iduYeraejsim pfatelum.' Tim ho upoutala k sobe uplno. Mel tajomstvi spolecne s ni — ah — jak se mu dmula prsa. Oitil, ze se razem stal dokonalym Parizanem. V jednu hodinu v noci porucil sampanske a pripijeli si potom na bratrstvi s Florestanem. Flora mu fikala jiz jenom „Polydore', take „mily Polydore' a konecne „clrahy Polydor.e' a tiskla mu pod stolem ruku. Citil v sobe^stopy vasne, ale nezvykly pozitek vina vykonal svou povinnost. Pfemahal se, jak raohl, aby se jnezdal smesnym pred Florou, ale ta - mu pomohla z nosnazi. „Nejsem zvykla sampaiiskemu,' pravila, kla- douc hlavu do zadu, aby jeji foi - my tim vice vynikly.,,Zda se mi, ze se mne toci hlava. Navrhuji, abychom jeli donm.' Oba souhlasili a Polydor zaplatil. Byl jiz tak zpit a opojen vznikajici vasni, ze zaplatil ucet bez pfehlidky a nepozoroval, zc platil vice o sto franku, o ktero se pale rozdelil cisnik s Florou. Ve drozce vzdor vsemu premahani usnul. Vzbudil so toprve, kdyz ho Florestan chytil za rameno. Houkl mu do ucha. Polydor stezi se orientoval z prvcho probuzenf a pravil tczkym jazykem: „Kde jest Flora?' „Dovezli jsmc ji dormi,' odpovcdcl Florestan a odvadel Polydora do svehb bytu. Ale Flora dala se zatim dovezti do Trocadera. V osidlech zeny. V tenateck Druheho dne probudil se Polydor az po dva- nacte hpdine. Rozhlizol se v posteli udivene kolem a. Namahave si musil pripominati. Co se s nim vcera delo. Za chyili uslysel kroky. Byl to Florestan. Ktery byl jiz oblecen a prave^ so chystal k vychazce. „Dobre jitro!' Zvolal Florestan vesele. „Dobre jitro! Kolik jest hodin?' „Bude pomalu jedna.' „To jsem tak dloluho spal?' „Z toho si nic nedelej. V Pafizi se' vstava obycejne az k jedenacte.' „Boli mne hlava. Snad od toho vina.' „Co te to napada. Pouze proto, ze jsi sel pozde spat, Nejsi tomu zvykly.' .Kara.chices jit?' „Myslil jsem, 2e budes jeste spat, a proto jsem chtel trocliu na proehazku. Ustroj se a pojcT s sebou.' „Boli mne cele telo.' Setkame se s Florou.' Polydor vyskocil s postele, rychle se umyl a ustrojil.,,Prosim te, Florestane, nedelal jsem nic. Pravil uzkostne. KSv'¥S«':' 85,,Ani dost malo.' „Nemluvil jsem nejake nesmysly?' „Proc se tak domnivas?' „Protoze — protoze — myslim, zo jsem niol trochu v hlave.' „Trochu v hlave!' Pravil si v duchu Florestan. „Byl opily jako namorm'k.' Ale nahlas odpovedel: „Ty zes mel v Wave? Snad se ti n5co zdalo! Byl jsi pfece stfizlivy jako novic v klastefe.' „Ale — zdti sc mi, ze jsem usnul ve voze.' „Spali jsme vsichni. Kdyz se po vine vyjdc na cerstvy vzduch, chce se vzdycky spat.' „Tedy Flora se mne nesmala?' Jest tebou nadsena!' „Ano, pravila mi, ze ji pripomfnam jejf prvou lasku.' Florestan se usklibl. „Take mne neco takoveho fikala.' „Byla dojata, kdyz mno o torn vypravovala.' „Nuze, jsi hotov? ' „Nejdf ive na snidani. Vezmeme si kocaf a po- jedeme do boulogneskeho lesika.' „Ale — nvni mne neco napada!' „Ty mas mit souboj!' Florestan davno zapomnel, eo Polydorovi nalhal. Pravil lhostejne. „Vec jest jiz vy- rovnana.' „Tys se bil?' „Ovsem, dnes rano.' ■T'* 36 - „A „Soupef jest ranen do ramene. S tirn se svedci spokojili a prohlasili spor za vyrovnany.' Polydor nepovazil, ze souboj se nemohl ko- nati bez pfedchoziho ujcdnani sckund'intu, ale' to mu bylo jednb; Stiskl vfele ruku Florestanovi a grakiloval mu se slzami v oci'eh k tomuto vysledku. „Kde na mis bude cekati Flora?' Pravil potom.,,V cukrarne Valdesove. Ona ji k smrti nida cu- krovi.' Piil hodiny pozdcji setkali se s Florou v cu- krarne. Pospisila jim vstfic, jakoby so jich ne- mohla dockati a podala Polydorovi obe ruce..,,Zdalo se nine o vas.' Pravil a s koketnim tismevom..,Opravdu? Smim vedet, co?' Florestan zahrozil zcrtovne prstem a Polydor zcervenal az po cclo. Kdyz zaplatil u Valdesa, jeli koearem do bou- logneskcho lesiku, kdo take obedvali. „Jcst take cas, abych si nasel byt,' pravil Po- lydor. ' ~ „Ponech mne tu starost,' fekl Florestan.,; Neznas se stejne v Pafizi. Jed domu s Florou a ja zatim pojedu konfortablem do Pafize. Bude-li mi stesti pfiznivo, budes jeste ones spati ve svem vlastnim byte.' .,To by bylo opravdu znamenite.. A coz na- bytek?' „Budu hlodet dostat byt f nabytkem. Jsou ta- kovo appartemeivty, zarizene eaeto s knizeci nad- 37 — herou, ktere bohaty cizinec opustil nebo ponechal nabytek na srazku najemneho. Mozno, ze ti i slu- bu do vecera opatfim.' „Bylo by to mozne?' „V Pafizi jest yfiecko mozne, Nebo — pfal bys si snad radeji panskou -hezkou, mladou. — Takova maitressa ncstoji mnoho...' „Ne, ne, to nedovolim,' vzkfikla prudce Flora, a pak se zamlcela, jakoby ji mrzelo, ze se zapo- mnela. „Hled'me, Flora ti chee mluvit do tveho ho- spodarstvi,' zertoval Florestan. Ale Polydor zde sedel jako opafeny. Ve vykfi- ku Flofino spatfoval znamku zarlivosti, ktera jest nezbytnym pruvodcim lasky. „Das mi tedy plnou moc?' Pokracoval Flores- tan, jakoby niceho nepozoroval. „trplne,' pravil tise Polydor. „Mam te zatim zalozit?' „Musim zaplatrtctvrtletni najemne, po phpa- de koupiti nabytek.' „Sta« dva tisice franku?' .Nestaci-li, zalozim te.' Florestan dostal dva tisice franku a odejel. Po- lydor a Flora osameli. Byl jeste ve vetsich rozpacicb nezli vcera. Ona se o to postarala, aby se mu krev dostala do proudu..,Jsem ospala,' pravila. „Xemohla jsem dlouho usnouti, kdyz jsem pfijela domu.' (Byla zatim v da mm 38 — Trocaderu a stravila tarn zbytek noci se zamoz- nym obehodnikGm z venkova.) „Dala byeh za to nevim co, kdybych si mohla zdfimnouti na.hodinku.' „Zde jsme, bohuzel, v hostinci — ' „Neco mne napada... Maji zde pfece hos- tinske pokoje... Zcptejte so, Polydore.,.' Dostal za odpoved', ze ano. Vsecky restaurace v boulogneskem lesfku maji chambry i pokoje, he- bot zde so vystffda do roka na tisice zamilova- nych.parku. „To jsem rada... Zdfimnu si na hodinku.' Vstala, aby odesla. Polydor netroufal si nabidhouti, ze ji dopro- vodi. Musela ho sama k tomu pfimeti. „Nedoprovodite mne? Pomiizete mi zouti stre- vfce a patom pockate na mne zde...' Chvel so po celem tele, kdyz ji doprovazel ehodbou, pokrytou vysokym kobercem. £adostivym pohledem sledoval jeji pruznou, elastickou postavu, jez se vznasela pfed nim krokv tichymi, jako znavenymi... Hlava se mu tocila, kdyz si pomyslil, ze by mohla jednou milovali jeho, neznameh.o dosud a nepatrneho pfsafika z Luneville... Vesli do maleho pokojika. „Jsem unavona.' Pravila, zivajic..A vy, do- bra duse, jste spolecnikem damy tak nudne,' Snad vas zdrzuji od dostavonicka, neni-liz pravda?' Nemohl odpovedeti, nebot se mu zatajil dech. Odhodila klobouk a usodla na pohovku, nastavu- jic mu nozku. „Svleknete mi stfevicky!' Zvolala veaele. „A1© nehnevate se?' Pohledel na ni tak touzne,:ze by se byla dala tomu hlupaekovi do smichu. Rozvazoval snerovadlo, ale nemohl byt hotov. Ruce se mu tfasly. Konecne byly stfevicky s nohou a ona v roz- pustilosti polo'zila nohy na jeho ram ona. „Nyni jste mym otrokem. Polibte mou nohu na znameni oddanosti.' Uchopil jeji nozku a libal ji jako sileny.. „Dost, dost,' pravila konecne. „A nyni mi pomozte svleci saty.' Krev mu zalila oci. On, pfed nekolika dny chudy pisafik notarsky, ktery si netroufal ppzve- dnouti zraku ani k sluzce, dnes svleka nejkrasnej-. Si zenu Pafize, o ktere sam Florestan tvrdil, ze jest nepfistupna. V opojeni nevzpomnel, ze tuto zmenu zpiisobily jeho penize, ktere se zahy od- stehuji do kapsy jeji. A Florestanovy, Tanulo mu pouze na mysli, ze ho ma rada. Byla ku podivu neobratnou... Nebo snad byla tak ospalou? Snad toto bylo. Pravda, nebot mu polozila dokonce hlavu na rameno, zavirajic oci a cekajic, ze ji polibi... Ale neucinil tak. Netroufal si. Jake sny si vykreslil ve svych smelyoh pfed- stavach, kdyz se ubiral do Pafize! Byly to sny neurcite, ve kterych hrala hlavni lilohu neznama, krasna zena. A pozdeji, kdyz poznal Floru, byla ona pf edmetem jeho milostnych illusi. Kolikrat si pfedstavoval, jak ji liba, jak ji iiiliiiiiiiilMil ^mmmmdmmMtimtSilli *M *m®g& > reRBmm — 40 — k sobe tiskne, jak s- ni putuje vysnenym parkem, rozkvetlymi poli, lukami naplnenymi dusivym za- pachem sena! O Veskere jeho touhy ztelesnily se v jeji osobu, svudnou, obostf enou poesii prvni smyslne lasky a chicem Parizariky! A nyni kdyz.tu stalar s nim sama v tichem, utulncm pokojiku, nemel ani odvahy, aby ji k sobe pfivinul, aby ji polibil. Ruce so mu tfasly. Kdyz je polozil zvolna, ne- smele kolem jejiho hrdla, a teprve kdyz videl, ze se nevzpira, pfivinul ji k sobe a pocal ji bourne h'bati. Snasela ehvfli jeho polibky, a pak se mu nahle vyvinula z naruci. „Nyni mnc nech spat,' pravila. „Ne — ' zvolal dusene, „ty musis — ' „Co musfrn?' Zvolala prudce. „Zapominas se... — Ale tvou nebudu...' Zvolal zoufale. „Ncpravila jsom to.,. Pfekvapil jsi nine... Lak dlouho jsem vzdorovala muzum a ty najednou.. - Ne, opust nine... Promluvim se svym srd- cem... Dnes ne, jindy, anad — zi'tra...' Poslechl ji jako otrok a polibiv ji, vzdalil so. Ona si po odchodu jeho zivla a pravila se smi- chem:,, Jest nudny, ten hlupatek z venkova... Chy- til so, do cola chytil. Florestan nine pfinesl stesti!' A pak rychle usnula, nebot byla opravdu ospa- lou. Nespala skoro nic teto noci. Trnmarn — 41 V. Claire se naleza v obchode pana Benedieta. Jest stastna, ze ji nahoda pomohla k tak dobre- mu mistu. Prvy mesic.nemela platu, ale nyni ma jiz sto franku mesicne a pani Benedictova, ktera jest pani prisnou; ale spravedlivou, slibuje, ze ji plat, co nejdfive zvysi. Claire jiz dnes patfi mezi pfedni prodavacky zavodu. Pani Benedictova fika, ze nemela dosud takove pfiruci v krame. Zavod Benedictiiv ma na sklade pouze zbozi prvni jakosti. Drahe bruselske krajky, lyonske hedvabi, svycarske. Chef jest stale^na cestach, kupuje pfimo u vyrobcu a rozumi zbozi. Pani fidf obchod, ktery pod jejima rukama zkve- ta. Nema ditek a proto neopusti kram po cely den. Jest trochu bigotni jako vsccky bezdetne zeny, dba na cistotu mravu a^poradek v dome. Maji sest prodavacek a pani Benedictova nestrpi jiejmonsi milostne pletky. Claire jest elegantni, z dobreho domn a zna obstojno anglicky. Zahy ji pfedala pani nejlepsi zakaznice. Ma-li byti obslouzena bohata Angli- canka, posle k ni Claire, a ta pravidolne obdrzi dobre zprcpitne..Poslal jsi mi znamenitou silu,' rikava pani svemu choti. Ten tomu nefika nic, nebo odpovi klidne: „Byla to pouha nahoda, Yvetto.' - ■^.42 - Ale klid tento Jest zdanlivy. Drive Pierre se do kramu skoro ani nepodival. Ted' jest tam kazde chvile. Chce prehlizeti zasoby zbozi, aby vedel, co koupit, az se vyda na jarni cestu. Neopomen© promluviti nekolik slov s Glaire, ovsem tak, aby toho Yvetta nepozorovala.. Jednou se s ni setkal earn vo skladisti. Stala za vysokym regalem, takze je nikdo ne- mohl pozorovati, a hledala balik hedvabi. „Libi se vam u nas?' „Jsem vam vdecna, ze jste mne sem uvedl,' odpovedela vrele. Jsem zde tak stastna, tak spokojena. Mam slusny plat, okoli mne uplne vyhovuje, naucim so vice nez kde jindc — opravdu ani nevim, jak mam vam dati sve diky na jevo.' „Dommvate se tedy opravdu, zo jste mi necim povinna?' Podala mix ruku s vfelym pohledem, Zachvol se a sevfel jeji ruku ve sve..Kdybych tedy chtel maly dukaz vasi vdecnosti?' Zachvela so, tusic, co bude chtiti. „Mluvte, pane Benedicte,' fekla chladneji. „Nehnevejte se na mne... Myslim na vas od one chvile', kdy jsem vas poprve spatfil.... Nespal jsem celou noc lizkosti, zdali prijdete zddat o misto... Jsem stary muz, ale opusten^... Siena mne nerozumi. Nemame ditek a to na> odcizilo: ■.. Vyslyste mne...' .Neni to mozne!' Pr.avila tise, ale urcite. 43 „Jsem vam starym?' „Ne dosti hezkym...?' Az bude voliti mo srdce, nebude se ohlizeti na vek ani na krasu. Ale jste zenat! Mam oklamati pani, ktera jest ke mne tak hodna!' „Nedovi-li se niceho, nebude ji bolet srdce. Take ja bych ji nerad zpusobil zarmutek;.. Ale nemohu si pomoci... Nemate milence, vim to dobfe. A zona vaseho temperamentu nemuz© byti bez muze. A mate se stati kofisti prvniho svetaka, ktery se s vami setka a pak vas opusti? Poskytnete mne trochu stesti! Co vam bude sehazeti na lasce, nahradi vam moje zlato. Jsem bohatsi nez se domnivate...' Stala tu se sklopenou hlavou, marno hledic vyprostiti ruku. „Odpovite mi?' Nalehal znova. „Ano: ale zaporne. Nemohu jinak.' Pustil jeji ruku a hlas se mu chvel zklamanou nadeji.,,Jest tedy po vsem. A ja jsem byl tak st'asten pfeludem, ze budete jednou mou. Co mi zbyva, nez opet odcestovati! Ale aspon neco mi dejte nahradou... Dovolte, abych vas smel polibiti.' Bylo ji ho lito. Usmala se jemne a praviia: „MiIerada!' Domnivala se, ze ji vtiskne na celo otcovske polibeni, a nevzpirala se. Ale Benedict ji chopil kolem boku o polib.il ji na usta. * mm 45- U ' — 44 — -■ To byl polibek milcnce. „Nechto mne, pane Benedicte!' Zvolala ner- vosne. „, „Pfejte mi tuto nevinnou radost! ' pravil vrele a pfivinul ji znova k sob5. „Nctusite, jak vas mam rod!' ZaseptaL pn Chtela.se znova vzpirati, avsak jelio polibky byly tak vrele, zo eama citila pfi nich rozkos a blaho. Zavfcla oci a nechala se libati. ^ V torn se ozv-al Was z obchodu. Rani Bene- dietova. Pustil ji a ona se zapotacela. Chopi-1 ji za ruku a zaseptal ji do ucna: Dues vecer cekam na vas v ulici Angouleme. A rychle sc vytratil zadnim vychodem. Byla celeho due roztrzita. Ftekla, ze ji boh hlava a mela pravdu. Krcv 31 busila ve spancich. Ve vecech lasky byla neobycejne sthzlivou. Bvla vychovana vzorne a povazovala za pri- pustno, aby se zena vzdala pouze svemu legi- timnimu rrrazi. V, Tyto zasady slaiy se u ni tim votsim zakonem, kdyz jeji laska v sedmnacti letech skoncila zklama- nim 'Tohdv so do ni zamiloval hezky chovanec vojonske polvtechniky v Saint Cyru, dlici f u sousedu na prazdnindch. Milovala ho plnym zarem prvni lasky. Vzdorovala mu, ale kdyz i pfisahal, ze si ii vezme hned, jakmile se stane porucikem, uverila'mu a stala se jeho milenkou. A kdyz uplyntily prazdniny, odcsel do ustavu a jiz se nevratil. ■,m- Tehdy si fekla, ze lasku svou nevenuje jiz nikdy nikonm, nez svcmu manzeli. Nechtela se vydati podruhe v sa,nc mukam srdce. Slib tento zachovavala svedomite a vznikla-li v ni zadost po styku s muzem, pfemohla ji roz- umovymi duvody. Ale dnes se v ni probudilo neco, co ji bylo dosud neznamo. Co citila v objeti svarheho chovance vojenske akademie, bylo sladkou pisni mladeho srdccka. Ale dnes — *to byla pf edchra ku hfimani vasne. Pan Benedict byl muz as 481oty, jeho vlas tu a tarn prosvital, ale jeho telo bylo mohutne, jeho vasne pouze dfimaly zduseny vsednim zivotem podle Yvetty. Nebyl ji ovsem vornym, potuluje se vetsinu roku po cestach, ale cim byla lacina laska komornych, panskych a demimondek, sc kterou musil vziti za vdek, oproti lasce k deveeti, jakym byla Claire! A ona — kdyz ji k sobe nasilim privinul a jejich tela tak tesne k sobe splynula — ona citila V sobe pfedzvest.smyslne^ vasne, ktera jest mocnejsi nez 'idealni hnuti lasky. Vse, co v ni tehdy vzbudil jeji prvni milenec. Co v ni pomalu dozravalo po tomto poznani, hrozilo nyra propuknouti plamenem.. Byla stale nervosnejsi. Nemohla se dockati vecera a zarovefi se te eh vile bala,.. Stokrat si fekla, ze. Pujde domu jinym smgrem, ale kdyz v osm hodin zavf ely zavod a rozbehly se domu, sla mechanicky k ulici Angouleme. _ Na rohu ji ocekaval pan Benedict. Mm £ 'M^^S^^^^^t — 46 — Ghopil ji za ruku a pravil chvejicim se hlasem: „Jak jste dobra! Zvolala: „Kam chcote jit?' Ale nezdrahala se. „Jste pfeco volna?' „Mato svuj byt?' ,Ano — ano — ' £j „Nikdo vas nepohresi — _ ■ „Ovsem — ale neslibila ]sem, ze pujdu s vami...' Nemuzete mne odfici, ne, nedelejte tono. - ro namahu a spofeni ne- dostal se ani k tomu, aby poznal zivot. Vypravovalo torn, jak se jelio pani mu uplne odcizila, nemajic jine myslenky nez pro obchod, nechapajie ho naprosto, kdyz chtel, aby poznali umeiecke a spolecenske prpudeni velkomesta. „A nyni, kdyz moje duse zakotvila ve vas, byla byste s to odmitnouti moji lasku?' Sklonila lilavu a neodpovidala..Necitite niceho ve svem srdci pro mne?' Podala mu mlcky ruku. » „Jste mi velmi sympatickym,' pravila, a oko jeji zvlhlo. „Laska se zajiste dostayi,' zvolal pan Bene- dict a pokryl jeji rucku polibky. Odesli z hotelu pozde v noei. Po ctrnact dnu. Denne se schazeli a potom mel pan Benedict odcestovati. Zatim vsak zafidil Claire roz.kosny maly byt, zasobil ji penezi a kdyz se doma rozloucil, od- stehoval se k ni na dva tydny, ktero mel traviti na cestach po Anglii. — 48 — Techto ctrnact dnu sileneho zaehvatu, ktery stale stoupal, ztravili oba v. Opojeni, tfm dra- vejsim, nebot byii stale spolu. Claire nechodila jiz do zavodu a oba neopustili ani na chvili sve utulne hnizdecko. ', Pak odcestoval. Claire ee vratila do zavodu, kde vefili, ze ztravila celou dobu u sye nemoenc tety, a zila nyni jen vzpominkam, tesfc se, ze se za mesic Benedict vrati. A praktickou stranku' melo. To to dobrodrazstvi. Take, nebot jeji jmenicko vzrostlo stedrosti jejiho milence o deset tisie franku. Rozmarna zena, Uplynuly dva mc*ice od onoho dne, kdy Po- lydor poprve polibil Floru v restauraci bou- logncskeho lcsiku. ■, Polibek tento stal se mu osudnyra. Uvizl v siti krasne kokotty a stal se jejim otrokem. Nezkuseny mladik, venkovan, neznaly sveta a zen. Zpity nenadalym bohatstvim, byl lhostej- nym ke vsemu, co se delo kolem ncho. Pro neho cxistovala jedina osoba na svete a tou byla Flora, jediny cil z'ivota, a to bylo: dosahnouti ieji lasky. A Flora dovedla vyuzitkovati teto silene lasky. Vedela, ze by mohl jeho cit schladnouti a proto ho drazdiia do nejvyssi miry, aby ho y poslcdnim okaraziku mohla udrzoti v phmerenc vzdalenosti. — 4!) — Jeho vaseii se stupnovala,' tim vice, pbnevadz se s ni stykal dennS pouze dve, tfi hodiny, a vzdor sve omezenosti nemohl pfece vefiti jeji'mu tvrzerii, ze se nestyka e jinymi mnzi. Oasto se opakovala ona secna'z boulogneskeho lesika. Oasto ji vinul k sobe-v zaehvatu vasne a ■ jiz se domni'val, ze se dostane k cili. A tu pra- ■ videlne. V poslcdnim okainziku, vyvinula se mu z nriruci a fekla hlasem umele vznisonym: „Ne, dnes no — drahy Polydore, snad zftra. Suad jindy — ne, nech mne — ' A on zase zoufale zfel, jalc odchazi z jeho bytu, posilajic ran polibek a pak vrh] se na pohovku, zaryvaje si nehty do prsou, a plakal.' A pak x>fisel Florestan a musil mu vypravo- vati o Flore. Sli pak spolu Pafizi, vecereli v neidrazsich restaurantech a potom vytloukali nocni mistnosti nejhorsiho dru'hu, vracejice se potom z nocni toulky zpiti. V tomto telcsnem i dusevnim opojeni udrzoval Florcetan Polydora tyden po tydnu, nebot jen v tomto nosmfnrem pfepjeti nervu mohl z nolio vydirati ponize. _ ^Vydelal nekolik tisic franku na nabytku, dalsi tisice ziskal pfi koupi klenotu pro Floru, kterou Polydor dary pfimo zasypaval. Polydor byl tak duvefivy, ze svef oval koupi Jbrillantu Florestanovi. „Zde mas deset tisic franku, kup ji naramek. Ja zustanu doma. Mohla by zatim pfijit a ja bych nebyl. ' ' Florestan pf inesl naramek za pet tisic franku.a 8 nim fleet na deset tisie. Jeho znamy klenotnik V osidlech £eny., ii iMMfflMmtetitM I 50 rad si dovoiil tento liskok, ponevadz naramek byl pro jineho za tfi tisfce. Tak se pomalu stehovaiy penize z tobolky Po- lydorovy do kapes obou dobrodruhu. Polydora nenapadlo nikdy, aby ucinil prehlid- ku- sve pokladny. Byl by poznal. Ze jiz utratil ctvrtinu sveho dedictvi. A aby to nepoznal, pfi- nutil ho Florestan, aby promenil sve seky v penize. ■ „Jest mi to jiz fadni, Florestane,' pravila po mesici Flora. „Musime tomu ucinit koneo. Mela jsem jiz dosti muzu, ale zadny nebyl tak hloupy.' „Kdyby byl chytry, nenechal by se tak vodit za nos,' odtusil klidne Florestan. „Musim ho pfimeti k tomu, aby mne dal co nejvice penez.. Pak ho pustim.' „S tim nesouhlasim. Bud' vseeko nebo nic. Takovy hlupak se nam tak lined nevyskytne. Cely obnos musi byti nas.' „Takovy hlupak ~ pfoce neni, aby nam dal vseeko.' Kdyz bude nejhuf, vozmu si penize sam.' „Pfi torn nejscm.- Tobe jest to ovsem jedno. Uprchnes do ciziny a nenajdou te. Jsem moznou jenom na parizske pude. 4 ',,Jak jste daleko?' „§i i stale vice po mne. Oekam, az bude v. Nej- vyssi extasi, a potom — ',; Potom —?' „Potom zacnu jednat.' Ale zadnou zradu — ' 51 „Zradila jsem te nekdy?' .Ts T evefim zadne zene.' ' Jednoho vecera Polydor, op5t roztouzeny po Flore a szirany zarlivosti, kracel s pfitelem ulici a hovofil o ni. „Jsi opravdu zarliv na ni'?' Pravil Florestan. 'Kdybych jen vedel, co dela vecer — kde je — nevefim. Ze jest doma — ' Ovsem, ze nebyvala nikdy doma, ale dnes bjda. Ponevadz jednalo se o trie, kterym mel byti Poly: dor uplne pfipoutan. „Pokud vim, jest Flora hodne devce. Ale souhlasim s tebou. Zjednej si jasno.' „Jak to ucinim?' „Zcela jednoduse.i Pf esvedcis se o torn;' „Jak?' Je-li doma, pak ji muzes duverovat,' Polydor se zdrahal. Mel strach, ze ]i doma ne- zastihne. „Proc vahas?' Uoinim tak — ' 81i chvili tise a Polydor pfemital. Pravil po chvili tezkeho zapasu. „V ulici du Quatre Septembre cislo 17. Kevim, v kterem patre, nebyl jsem u ni nikdy.' Ale to ti povi domovnik.' Vesli do domu, ktery podivnou nahodou nebyl daleko, a domovnik jim fekl, ze Flora bydli ve ctvrtem patre. „ Jdi nahoru sam,' pravil Florestan..Pockam pred domem.' SIlBlli -'«.=^*^;WL a »=^,iM-J>i»TO J,?^a^^ Nikdy nctrvala cesta do schodu Polydorovi tak dlouho jako dnes. Kolena se mn chvela, srdce mu tlonklo. Co ucini, nebude-li doma? Nahne se pfcs za- bradli a skocf dohi. Co mu bude do zivota? Ale potom se utesoval. Nebude-li doma, neni to pfece zndmkou jeji nevery. Muze byti v divadlc, ve slusne spolecnosti, u pfitelkyne. Ale tajny Mas mu naseptaval: Neni-li doma, jest u milence. S tlukoucim srdcem zazvonil u jcjich dvefi. Dlouho se nic neozvalo. Chvel se na celem tele. Nemel tolik sily, aby zazvonil znova. KonecnS tak ucinil. Tu se po chvili ozvaly kroky v pfedsini. Poly dor zajasal. Dvefe se pootevf ely a Florin hlas se ozval:.Kdo to? Vecer nepfijimam vubec navstev.' „To jsem ja, moje draha, Polydor,' zvolal, zajikaje se. Vzpfikla lehce a otevfela mu. Vessel vzrusen a pocal ji libati. Vtahla ho do pokoje. Mela dva male pokojiky, jeden ji slouzil za jidelnu, druhy za lozniei.,,I 'ecekala jeem te. „Stalo se neco?' Bylo mi tak smutuo „Jak j si hodny Ale chtel jsem te vidcti.... Chces trochu vina? Nemam niceho jineho.' Svolil, aby si mohl oddycbnouti. „Chtela jsem jiz ulehnouti,' pravila, ukazujic na odestlaneluzko ve druhem pokoji. Jemu se vohnala krev do tvafi. „Ctu velmi dlouho nez usnu. Jest to moje jedina zabava...' Pravila klidne. Odprosoval ji v duchu, ze ji mohl vubec po- dezfivati. „Proc nepijes?' Pravila, nalevajic si znova vino. „Zdrzis se dele?' Nechtel fici, ze nan Florestan ceka. „Ohtel bych lady zustati,' pravii s vyznam- nym pohledem. „Zase jsi nedockavy! Slibila jsem ti, ze budu jednou tvou, ale — ' „Jest mi to vecnosti!' Vykfikl prudce. „Proc se.mne vlastne vyhybas?' „Mam ti to fici?' .Prosim te za to!' „Nebudes se na nine hnovat?' ,,Zboznuji te, i kdybys nine zranila srdce.' „Nuze — ',-Nemohu se dockati...' ,,Obavam se — ' pocala vahave. „Eychle — mluv — ' „Kdybych so stala tvou. Ze — ze — ' „Nuze — netryzni mne — '. „Obavam se, ze bys se mne brzy nasytil a potom — opustil — '. Jeji hlas se chvel strojenym rozcilenim. Vyskocil a sevfel ji ve svou name. 54 — „Tohle ses mohla domnivati o mne?' Zvolal libaje ji. > Zdalo se rau. Ze je velkym. Ona, krasna, zboziiovana Flora se chveje o jeho lasku.,,Hnevas se proto na mne?' Stala nad nfm. Klopic s b'cenou naivnosti oci a hledic nan z pod brv. „Jak bych se mohl hnevati na tebe!' Zvolal vfele. „Vidim teprve, ze mne mas opravdu rada!' „Tys o torn pochyboval?' „Coz nemam pochybovati, kdyz mne ncchces vyslyset?' ,'ftekla isem ti diivod. A potom --' „Co jegtS?' ,,Materielni ohledy. ^ ^ ' „Jake muzes mit, kdyz jsi moji?' „A pfec — hied', budu upfimnou, povim # ti neeo, co nevis,.. K vuli tobe jsem zamitH nabidku hrabete St. Bris, ktery mne nabizel zamek Chateaubleu a pul milionu. Milovala jsom te a dnes, kdybys mne opustil, bude mne za tezko vratit se k memu byvalemu zivotu. A co mi zbiide ■-' dodala s povzdecliem. „Coz pak je mozno, ze bych te mold opustit?' ' „Ah, muzi jsou vrtkavi — jsi mlady, hezky, bohaty, naskytne se ti nektera kokota, jimiz se Pariz jenom hemzi — a pak budu nesfastnou — ' „Jak te.zboznuji!' Zvolal v pfemife stesti..Jak ti mam dokazat, ze jsi mi vsim na svete? - ' „Ah — kdybycli mcla zaruku, ze mne ne- opustis, ze se nebudu muset vracet tarn, kde jsem byla nesfastriou — ' „Co bys ucinila?' „Byla bych.-— tvou — ' „Opravdu?' Vstal a chodil nervosne po pokoji. Zral v nem zoufaly'umysl. „Floro — ' zvolal konecne, zastaviv se pfed ni. „Mluv — ' „Neurazii§ se, kdyz ti neco nabidmi?' „Nevim, co myall's!' „Nestrpim naprosto, abys neccho postradala. Bohatstvi me jest tvym. — Neopustfm te nikdy, ale chci, abys mela doklady mc stalosti v rukou. — Miluji te neskonale, silene. Dam vsecko, abys byla mou! Pfijmi vse, co mam u eebe — a vef mi!' S temi slovy polozil na stul tobolku. Zvolala vycitave. „Nehnevej se na mne!' Pravil prosebne. „Ohces-li byti mou, pak jest vse tvym, co mne nalezi.' „]Sle, to neni mozno!' Vezmi si to, nebo bys mne zasa- dila hlubokou ranu.' Zdrahala se jeste chvi'li. Musil ji nutiti, prositi na kolenou, konecne otevf el zasuvku psaciho stolu a hodil tarn tobolku.,,Nyni neni vyhnuti. Tobolka jiz neni moje!' „A nyni — ' „Co jeste?' „Mam odejit?' Mlcela chvili, stojfc tu se sklopenou hlavou. 50; ft:- iijV. ■ftjj j - Gitil svou pf evahu. Vzal klobouk a tvafii se, jakoby odchazel. Kdvz byl u dvefi. Zvolala: „Zx stan!' A on byl jednim skokem « ni a sevfev ji v naruci, libal ji vasnive. Po chvili, vyvinuvsi se mu z naruci, vesla do loznice. Kde rozsvitila elektricky lustr. Pak se vratila k nemu a pblozivsi mu ruce na ramena, pravila s dlouhym, tonznym poliledem: „Budcs mne mit vzdycky rad?' Pravil s extasi a klesl pfed ni na kolena. A ona, stojic nad nim, usmala se ironicky. Pavouk a moucfia. Polydor byl jiz mesic milencem Florinym a ncvedol o.sobe. Penez nepocital. V tobolce, kterou onoho vecera odevzdal Flore, bylo padesat tisic franku. Z jeho bohatstvi mu zbyvalo sotva devadesat tisic. A i z tech stchovala se tisicovka za tisicovkou do kapes obou spojendi. Byl dva mesicc v Pafizi, kdyz jodnoho vecera — Flora byla cliurava, jak pravila — nikoliv z vedomi ccny penez, ale z obavy, ze pfijde doba, kdy nebnde moci stoupajiei pozadavky Flofiny upokojiti, sam jsa doma a stisnen podivnou nala- dou, pocital penize. Dospel k tisudku, ze za dva mesfce vydal pfes stodvacet tdsic franku. Studeny pot vyvstal mu na cele. V torn pfisel k nemu Florestan. Videl otevre- nou pokladnu a hned pochopil situaci. „Stalo se ti neeo?' Polydor vahal s odpovedi. Konecne doznal pravdu: „Zda sc mi, ze jsem mnoho vydal.' 2ijes tak skromnS.' Polydor mlcel. Nechtel doznati, ze dal Flofe takove sumy penez. „Kolik ti zbyva?' Pokracoval Florestan. „Asi osmdesat tisic,' vzdechl si Polydor. „A s timto obnosom jsi v rozpacich?' „Mam strach, ze v kratkc dobe — ' „Nesmysl. Kdo ma v Pafizi osmdesat tisic, muze mit pul milionu za tyden^' „Jak to?' „Jsi nezkuseny. Jest cela fada cest. Bursa, spekulace s akciemi, hra v karty — ' „Nebudu nikdy brat — -' „Nesmyl.- V kartach prohraje jen ten, kdo jim nerozumi. Kdybych mel pet tisic franku, vydelam jimi za vecer novych pet — ' „A coz kdybych prohral?' „Budes-li se fidit mym navodcm, neprohrajes nikdy.' „Ne, ne — bojim se hry — ' „To nevadi. Memusis hrat. Ale musis mi slibit, ze pujdes se mnou do klubu.' I i ii ' iwi 3S - „Ale hrat nebudu.' „Jalc jest libo. Pujcis mne pet tisic franku a uvidis, jak se mi pohrnou penize.' Ale pet tisic franku jest pekna suma -' „Nebude vyhozena. Vratim ti ji teze noci.' .Nemluvili o torn dale. Toho vecera sel Polydor rozechven na luzko. 1 Celou noc ho pronasledovaly divoke sny. Pro- budil se rano cely spocon. Tehoz dno vylakala z neho Flora dalsich deset tisic franku a po ctrnacti dnech zbyvalo mu pouze neco pfes padesat tisic. Jednoho dne v kvetnu, kdyz Be vratili z vyletu, na nemz dal v roztouzene chvfli v lese Flore p5t tisic franku, byl opet sam s Florestanem a.zacal sam mluviti o kartach. „Pravjl jsi nine tehdy — ' „Nevfm, co myalls.' „Zq by se dal muj kapital rozmnozit — ' „Ah, ano, — pamatuji se. Vyhral jsem od to doby dvanaet tisic.' Ale nefikal jsi mi — ' „Vypujci], jsem si pet tisic od pfitele senator a Bourdenella. Clovek ma pfece jeste upfimne pfatele.' Polydcr citil osten vycitky.,,lS T ediv se, mel jsem jiste namitky.' .,A dnes — ',,Dnes bych potfcboval nejaky zdroj pfijmu. Zbyva mi pouze ctyficet tisic.' Pujdeme zitra do klubu.' Beztoho Flora zitra jde na navstevu.' Pravila mi, ze ma nemocnou tetu. Po ktere doufa dedit.' „Tedy zitra.' Florestanovi byla tato nabidka vitanou. Flora nan nalehala, aby ukoncil celou vec. Mela nekoho jintiho na niusco. Odpole'dne stravil s Florou. Ktera vylakala z nfiho novych pet tisic. Dnes se jiz neostychala. Byly chvile, kdy vahal, a tu mu r ekla bez ostychu: „Jsi lakomy, malicky. Nedas mi ty penize? Nevadi, reknu si o ne hrabeti St. Dotira se stale ke mne, a staci ode mne sluvko, aby mne klesl k noham. Pak se ovsem neuvidime.' Vzdyehl si a dal ji zadanou snmu. „Dnes se mne rozhodne vrati,' pravil si. „Florestan mne dosud nezklamal.' Vecer sli do klubu., Alegpon se Polydor domnival, ze se iedna o klub. Ale byla to obycejna soukroma herna, kam zatabovali placeni croupiefi sve obeti. Kazdy z nich mel tarn jiz sve pomocniky. Uvedlho do maleho salu, kde se hraly karty u nekolika stolu. „Ah, tarn jest dobry muj znamy,' pravil Florestan.,,Vevoda de Spinola, stara provengalska slechta a milionaf. Charakteristieka znamka: Neumi hrat karet, ale hraje naruzive*. Hied, prichazi k nam.' Kdyby byl byyal Polydor jen trochu znatelem lidskych tvafi, byl by poznal, ze domnely vevoda 00 jest individium velice podezfele, pfed nimz tf eba miti se na pqzoru. Ale takto pocitil opravdovou uctu pfed vyso- kym, kostnatym muzem, s hladco oholenou tvafi, ktery se k nim majestatne blizil. „Ah, mily Florestane, vy zde?' Pravil vevoda, podavaje rau vznesene dva prsty prave vviky. „Ano, pane.vevodo. Smim, se ptati po vasem zdravi?' ' „Ujde, ujde. Pobyt v pyrenejskych laznich nine opravdu uzdravil. Nu, a co vy zd© delate?' „Pfisel jseni se s pfitelem podivat trochu do klubu. Mam cest pfedstaviti pana Polydor a II a- gona, soukromnika.' „Tesi mne,' ozval se vevoda blahosklonne a podal Polydorovi jeden prst. „Mohli bychom si' snad trochu zahrati, nemysli'te. „Nevim, opravdu, pane vevoclo. Ghees si za- hrati, Polydore?' „Snad byeh mohl...' Odpovedel nesmele. Usedli k prazdnemu stolku, a kdyz vzal „ve- voda' do ruky karty,' aby zamichal, pfiznal se teprve Polydor, ze zadnou hru nezna. „To nevadi,' fekl vevoda vlidne..Tsou hry, ktere se nemusi znati. Na pfiklad pharo. To jest hra nesmirne jednoduchii, nebot se proste scitaji karty stejnych barev. Nebo jen d' Avignon, ve kte- re se karty vymefLuji, nebo konecne vingtetun, hra tak prosta a piece napinava...' „Hra tato vznikla za Ludvika XIII.,' pfedna- sel vevoda, raichaje. „Hlavni veci pfi ni je — w«nvB>-'vm*iXBr™i>w: * r wrw m — 81 — poslechnetc dohfe, mlady mnzi — zachovati klid. To'vas uvaruje pfed ranohou ztratou.' Mhivil tak o.tcovsky, tak pfivetive. Zc Poly- dora nenapadlo ani ve snu, ze by se za nim mohl skryvati nejnebezpecnejfi karetni podvodnik z Pafize. Nez sc naucil Polydor znati vyznam hry, hrali o nepatrne vklady. Za pul hodiny pak prohlasll vevoda, zc mozno hrati pravidelno. Mol bank a Florosian tahl drive, aby pak mohl raditi Polydorovi. Tomu stesti pralo. Vyhxa nebyla volka. Ale osm seMranku si ne?l domu. Byla to volavka pro dny pfisti. Za to Florestan nafikal colon cestu, ze prohral pfes pet set franku.,,Co jsem 15 fikal? A to dncs ne- mas jestS' potrebny rozhled!' Polydor byl opravdu navnaclen Stale nab^val vice pfesvedcem, ze si na teto ceste doponrfize za- se k penezum. Lira se opakovala druhy den, nebot Flora byla churava a chtela si vecer odpocinouti. I toho vc- cera si odnasel Polydor domu na dvanacte set franku. Pak^se nemoc Flofina na pokyn jejiho pfitele protahla a tak mohl Polydor znova do klubu. Tfetiho dne sejkarta obratila. Polydor prohra- val stale, a kdyz jeho prohra obnasela pfes tisic franku, zdvojnasobil sazku, aby dostal vse domii. Ale nepodafilo se mu to. Nemohlo se mu to take podafitij ponevadz oba hrali falesne. Mm 62 — Prohral toho vecera pfes deaet tisic, Sel domu zoufaly a mel sto chuti skociti do Seiny. Netusil, ze z deseti tisic jich sedm odnasi Florestan ve sve kapse. „Jsi detina,' konejsil ho Florestan. „Na tako- ve pfipady musis byti pripraven. Kdo se niceho neodvaii, nevyhraje. Jsem jist, ze zitra se ti iato suma vratf.' Po dni prozitem v uzkostech nemohl se jiz dockati, az pujdou do klubu. Nechali ho toho ve- cera vyhrati dve ste franku. To mu dodalo odvahy a on vefil, ze se k nemu Stestona obratila. A nyni zacalo systematicke loupeni. Kazdeho dne vracel se lehci o nekolik tisic, a druhoho dne se vratil jako hypnotisovan, aby penize vyhral zpet. Myelil dokoncc malo na Floru, ktcra mela tyto dny uplnou volnost, jiz take vyuzila. Mola penez dost a navazala novy styk s kterymsi boha- tym venkovskym kupcem, ktery penize tezce vy- delane pfisol do Pafizo utratit. Po deseti dnech, zije stale v opojeni value a zadostivosti, vyhrati zpgt prohran^ penize, sel znova do herny. Zbyvalo mu pouze osm feic fran- ku. Svoje dedictvi utratil skoro ve trech mesicich. Zprvu sazel opatrno, a jeho spoluhraci ne- chali ho vyhravati. Vyhraval stale, az mel pfed sebou dvacet tisic. Nyni byljist, ze mu bude karta padati dale, a vsadil na vyhodnou kartu celych dvacet tisic. — 63 — „Budte opatrnym, mlady muzi,' pravil mu ve- voda dobrdckyj skoro otcovskyi jj™™ ™ „Sazka plati!' Vykfikl Polydor. „Jak jest libo!' Znela chladna odpov6 2e% niohl najiti frank. Ilodiny hledel na dlazbu, ale nenasel niceho. Pokusil se o -to, dostati praci. Ale v Pah'zl neni nie obtiznej- siho t nez dostat praci, hlavne pro toho, kdo se v pomerech zdeisich nevyzna. K veeeru poznal, ze'mu nezbude niceho jineho ne2 pro vesti zouf aly umy?l. Bylo po vsem. — - n Kracel ulici smerem k Seine. Ano, pujde na pont d'Austerlitz a tam ukonci tuto bidu. Jiz prechazel ulici, aby se dostal k nabfezi. Kdyz tu najednou stanul jako pfimrazen. V kocafe, jedoucim zvolna ulici, nalczala se Flora. Nebyla to laska, jez se v nem ozvala. Ne, byla to jedine zadostivost, dostati zpet aspon cast penez, ktere z neho vymamila. Byl hotov znusohiti i skandal, aby dostal aspon nekolik set franku, Priskocil ke kocaru a vzkfikl na ni. Dej mi pcnize! Okradlas nine! Aspon pet set franku mi dej, nebo neco provedu!' Zbledla a zachvela se, nebot on vypadal jako zjeveni. Ale s rychlosti u takovyeh zenstin obvyklou ee vzpamatovala a pravila klidng ku syemu pruvodei:.Nejaky blazen!' A na kociho zvolala:,,Jean, praskncte do konf!' Koear sebou trhl a Polydor se zapotacel. Ale nedbaje lidi, ktefi se sbfhali, bezel jak sileny za kocarem, popadaje dech a stale volaje: „Vraf mi moje penize! Vrat mi moje penize!' Jeho slabe tekp nestacilo sledovati rychly let kocaru, po nekolika minutach umdlel a klesl k zemi. Padl zrovna pfed jinym koearem, jchoz vozka ztezi zadrzel bnjne kone. V kocafe sedel muz a dama. Muz vyskocil rychle z kocaru a pozvedl uboMka..' ■'' -•*> — 78 ptal so ho soucitne. Pravil Polydor matnym.Jste snad churav?' „Mam — hlad --', hlasom. „Hlad — to je hrozne — milerad vam pomohu — ale, co vidim — vase tvaf je mi znama — '. Polydor mu nerozumel. Protozc se zapotaccl. Benedict — on to byl s Claire — nevahal dele a za pomoci kociho pomohl mu do koca.ru. „Vf§, Claire, kdo to je?' .Nepoznavam toho cloveka...' Odpovedola..Pamatujes se na mladika, se kterym jsme jeli v linor'u do Parize?' .Ah, toho, jenz zdedil dvakrat sto tiaic?' „0vsem — '.Co se mu stalo?' .Ma — hlad... Pfisel podle vseho o vsecko!' ^Ubohy hoch „Dovezeme ho k tobe. Snad pfijde k sobe.' Kdyz byli doma, ulozili ho do postele a dali mu piti cognacu. Pil hltave mleko a pak usnul... Nevedel druheho due. Co se s nk' stalo, a teprve odpole'dne byl tak zotaven, ze mobl vypra- vovati svuj osud. Trvalo to hodinu, nez byl hotov. Vypravoval vse bezohledne a neopomnel fici na sebe vsecko..Ohci pracovat jako nadennik, jon abych so uzivil,*' pravil na konec. „Teprve ted' vidim, jakou ' cenu ma zivot, vse ostatni je illuse.' Za jeho vypravoyani pohledli Benedict a Claire na sebe nekolikrate vyznamne. „Musfme kout zelezo, • dokud je horke,' poseptal Pierre Claire a nahlas pravil: 79 „Pane Ragone, mam pro vas navrh.' _ „Mluvte, pane Benedicte. Zachranil iste mi zivot, muj zivot nalezi vam.' I '^ e i P° sl y §te - Chcete se *tat manzelem mladeho, krasneho devcete?' ,Jaky to zorfc, pane... „Neni to zadarmo. Toto devce ma se stat za nekohk mesfeu matkou, a ditS ma dostati legitim- niho otco... To je muj navrh. -Vezmete si ono dovce, budete otcem mcho ditete, dostanete slusnou sumu a pokud budu ziv, nemusite se o nic starati. „A toto devce — je slecna Claire?' ,,Mam strach, ze snim... Muj boze, tolik stesti... Nevadi, ze je vasi milenkou. Je proto poctivejsi, nez kterakoli jina... Muj boze prijimam, a jen prosim. Abyste neodvolal evfli navrh.' ,l Benedict se usmal. „Ne, neodvolam. Ale douiam, ze vas budu moci navstevovati.' „Pane Benedicte, budu chotem slecny Claire pouze pfed hdmi. Povazuji ji za chot vasi a budu chranita jeji i vasi cest...' Za tfi nedele stal se manzelem Clairy, ale ne jejim chotem. Benedict byl dennim hostemi u mladych manzeM, a tak se take stalo, ze po dvou letech pnbyla k synkovi, ktery se brzo po svatbe narodil, sestficka. BohuzeL Benedict se netesil dlouho z radosti otcovskych, nebot zemfel as po — 80 — tfech letech; Postaral se stedfe'nejen o sve deti, ale take o Claire, ktere teprve petom se stal.Po- lydor manzelem. Byl ji muzem dobrym. Episoda s Florou zlo- mila zbytek jeho energie docela. Byl sluhou sve zeny, vdecen za vise, co mu poskytoyala, a kdyz Claire nekdy odbocila s drahy manzelske vernosti, zamhouril trpelive oci. „Byl bych dnes mrtev, kdyby nine nebyla zachranila,' fikaval si v duchu. — je to nadherna zena, plna yasne a temperamentu, a vim, ze ji nedostacim. Je lepe uzivat a ziti bezsta- rostne, nez miloyat kokotn a platit ji je§te za jeji neveru.' Coz je.specielne pafizska filosofie... ~— WVV^* j 1 ■■^■•■■■-■■■■■■■.■■■■■■■'■■■■■■■■■■■■*B BBB MBlB, BB „ nB „ 1 „ llmMB ■ ■ - ' a I; 'Viiteana Cetba lnimorfsHcka, s 24- 15- 40 Habberton J., Hyta a Batul. (Helenina drfibez - D6ti jdnych rodicu.) Pre!- A. Se 133 yyobr. Vazane — — K We Ida. K-, Ze soudni sine. Obraziky a crty. K HeirmannI g., Tri povidky kratochvllHg. (Vzniik a sikoin spoiku 'nenastuzesyeh*. — Castoy dar. — Po -gtyficebi letech.) — K. 3.__ H r d i n a I. L.» Nedeitti feuilletony Nar. Do — — — — — K 3.— Teta blondyna. Humor, romaai — — — n 3!— Lege tJ£; Balada mrtvem sevci a mlade tanecnici a jfine rozamarme' ba-sng — — K 5 Panirek-Vanet V. Hu- moreaky — — — — — — K 4 P t k o p J. V., Nasi kluci. Rozmarna hiatorie tf 1 imalfcfa Prazsanii — — — — — K 5 S r a b J a n M-, Obrazky ze Slovacka. S i I v e s t r e P. A., 2ivot pro smich. VrAjDta- — — — — — — — — K 7.20 Wetter K-, de, Mfij stryc Sylvestr. Spry- mioviiia poyidika o jeiio pf fhodaeh a nebodach. K 4 Z a brans i y A 1,, Lasko, mila lasko. — K 12 ■Ziegloserova A., Ossnevy. Crty a hu- moieiSiky — — — — — K 4 Cf§af VIMm ¥ ameriotfi karlkatafs. H 88?ybpaHjch karikattir amsr. Iislii 1 gob? S?eto?8 iflSj. K ceaam viech knih doSasna 10%. |
AuthorWrite something about yourself. No need to be fancy, just an overview. ArchivesCategories |